Úplně první člověk, který chtěl ukázat nebezpečnost střídavého proudu, byl Harold Brown. Jeho účinky demonstroval na náměstí plném lidí, kde předvedl usmrcení 38 kilového psa a doufal, že tím veřejnost dostatečně vyděsí. Bohužel se tak nestalo.

Vznik elektrického křesla byl v 19. století provázen tzv. válkou proudů. T. A. Edison a G. Westinghouse se přeli, jestli je lepší střídavý či stejnosměrný proud. Nakonec vyhrál Edison a na elektrickém křesle dokázal, jak moc je střídavý proud nebezpečný.

Už první poprava elektřinou neproběhla dle očekávání. Obviněný vrah Francis Kemmler měl být usmrcen 6. dubna 1890. Odsouzen byl za zabití své družky sekerou. Při prvním výboji, který trval pouhých 17 sekund sebou začal Francis škubat a bylo vidět, že stále dýchá. Nešťastník začal hořet, stoupal z něho dým a začal nelidsky zapáchat. Při druhé, už minutové dávce proudu, která byla zvýšena na 2000 voltů, mu začala dokonce hořet záda. To už popálený Kemmler šíleně sténal. Přítomní odpůrci tohoto způsobu popravy později událost komentovali slovy, že by „kati udělali lépe, pokud by použili sekeru.“

Podobně jako Francis skončil i další odsouzenec, a to o sto let později. V roce 1990 měla být vykonána zcela rutinní poprava. Nakonec byla ale označena za nejpříšernější popravu na elektrickém křesle v dějinách USA. Jesse Tafero byl odsouzen k trestu smrti za zastřelení policejního důstojníka a policejní hlídky na dálnici. 4. května 1990 měl být popraven ve floridském státním vězení. Bohužel poprava neprobíhala tak, jak všichni očekávali.

Po první dávce proudu, který měl odsouzeného zabít, se Taferovo tělo zvrátilo dozadu a ztuhlo. Z hlavy mu stoupal kouř, a ještě před vypnutím proudu mu ze závoje, kterým měl zakrytý obličej, vyšlehl malý plamínek ohně. Proud byl přerušen příliš rychle, místo obvyklé minuty uběhlo pouze třicet sekund. Zanedlouho poté byla do nešťastníka puštěna další smrtící dávka elektřiny. I na druhý pokus začaly z těla šlehat plamínky a stoupat kouř. Proud byl vypnut po ještě kratší době, než u prvního pokusu. Po několika okamžicích všichni v místnosti zatajili dech, když viděli, jak muž v křesle zatnul ruku v pěst. Dokonce bylo zaznamenáno několik jeho nádechů a výdechů. Následoval třetí pokus. Tělo se opět vzepřelo a zase se objevily plameny. Po půl minutě byl přívod proudu vypnut. K Taferovi přistoupil lékař a chvíli ho zkoumal. Následně ho prohlásil za mrtvého. Tento trest smrti se zařadil mezi ty nejhůře provedené. Událost vyvolala u široké veřejnosti velkou vlnu odporu proti popravám elektrickým proudem.