Lidé ve všech zemích světa dosáhli za posledních 200 let působivého pokroku ve zdraví, který vedl ke zvýšení délky života. Odhady historika Jamese Rileyho naznačují, že v předmoderním světě se jedinci průměrně dožívali kolem třiceti let. Na počátku 19. století ale nastala změna. Celosvětová průměrná délka života se více než zdvojnásobila.
„Dramatické zlepšení lze přičíst třem faktorům,” říká Sundeep Mishra z NIMS University Rajasthan. „Vývoji a dostupnosti léků jako je penicilin, streptomycin, vakcíny a podobně. Rozšíření veřejného zdravotnictví i do chudších zemí a mezinárodní změna hodnoty zdraví.”
Zázrak jménem moderní medicína
Do jaké míry ale diagnostika, očkování nebo antibiotika ovlivňují naše životy? Tuto otázku si položili vědci z Australské národní vědecké agentury. Analýzou DNA zjistili, že každý druh má tzv. genetické hodiny, které určují jeho životnost. Vypočítali, že maximální přirozená délka lidského života je 38 let, což je jen o šest měsíců více, než by byla očekávaná délka života neandrtálců.
Maximální přirozená délka lidského života je 38 let, což je jen o šest měsíců více, než by byla očekávaná délka života neandrtálců.
„Výsledky nás zarazily,” přiznává postdoktorand z CSIRO's Environomics Future Science Platform Benjamin Mayne. „Nečekali jsme, že změny životního stylu a pokroky v medicíně jsou pro naši kulturu tak významné.”
Lidé na Zemi
Jak ukazuje demografická studie Population Reference Bureau, moderní zdravotnictví je pro naše přežití opravdu klíčové. Odhaduje se, že v roce 1 n. l. obývalo naši planetu 300 milionů lidí a za 1700 let se celková populace zvýšila pouze o 495 milionů jedinců. „To je oproti dnešku zoufale pomalý nárůst,” říká technický ředitel pro demografický výzkum Toshiko Kaneda, jenž se se svým týmem snažil odhadnout, kolik členů našeho druhu se na Zemi vůbec narodilo.
„Jakékoli výpočty celkového počtu lidí, kteří kdy žili, závisí na třech faktorech. Době, kdy existuje lidstvo, průměrné velikosti populace v různých érách a počtu narození na 1000 obyvatel během každého ze staletí. Odhad však nezávisí na počtu úmrtí,” vysvětluje vědec.
Odborníci v rámci svého výzkumu předpokládali konstantní tempo růstu ve vybraném časovém úseku. Porodnost byla stanovena na 80 dětí na 1000 obyvatel ročně do roku 1 n. l. a na 60 jedinců na 1000 lidí od roku 2 n. l. do roku 1750. Průměrný nárůst jednotlivců byl za toto období 224 milionů.
Od roku 1900 ale začala čísla rapidně růst. „Je to způsobeno pokroky v oblasti veřejného zdraví, medicíny a výživy, které lidem umožnily dožít vysokého věku,” říká Toshiko Kaneda. Jak ukazují výpočty, v případě, že by moderní lékařství nevzniklo, na světě by žilo o šest miliard lidí méně, tedy kolem 1,9 miliardy jedinců z celkového počtu 117 miliard novorozenců, jež se za celou historii Homo sapiens narodili.
Zdroje: www.csiro.au, www.pictolic.com, www.ncbi.nlm.nih.gov, www.ourworldindata.org, www.quora.com
