Angličan Thomas Robert Malthus (1766–1834) zahájil svou kariéru jako pastor, ale vyprofiloval se v uznávaného ekonoma a demografa. V roce 1798 vzbudil pozornost spisem Esej o principech populace, ve kterém nastínil katastrofickou vizi budoucnosti lidstva.
K úvahám o hrozbě populační exploze ho přivedla snaha odhalit kořeny bídy v soudobé Anglii. Nové technologie výroby sice přinesly možnost zvýšit množství potravin na trhu, ale chudobu nevyřešily; v předměstích se pořád tísnily tisíce rodin žijící ze dne na den, ba zdálo se, že hladových lidí snad ještě přibylo.
Malthus rozvinul teorii, že zatímco zalidňování planety postupuje geometrickou řadou, produkce potravin se zvyšuje řadou aritmetickou, což neustále rozvírá nůžky mezi počtem obyvatel a dostupnými zdroji potravy. Jednodušeji řečeno, populace se násobí, kdežto zásoby se zvyšují přičítáním určité konstanty, takže rostou výrazně pomaleji.
Ve výsledku se přemnožené lidstvo podle Malthuse uvrhne do pasti, kdy ho postihne hladomor, na který budou lidé umírat tak dlouho, dokud jejich počet neklesne zpět na rovinu odpovídající produkci.
Pastor se ve svém pesimismu obával i války, kterou by frustrovaný lid mohl z hladu rozpoutat. Nepřímo tak předpověděl dělnické bouře, jež vedly v zemích s obzvláště neutěšenou ekonomickou situací k politickým převratům a diktaturám. Připomeňme si, že převelkou bídou trpělo například carské Rusko. Z nuzných podmínek dělníků těžila během krize po 1. světové válce i Hitlerova NSDAP, která nasbírala nejvíce hlasů právě z nejchudších vrstev obyvatel.
Malthus přitom nebyl prorokem, který by jen strašil, šlo o vědce, jenž se snažil katastrofě zabránit. Již ve své době například prosazoval plánované rodičovství, jímž by se nárůst populace zpomalil. Bez existence moderní antikoncepce však v tomto smyslu mohl doporučit jen pozdější vstup do manželství a celibát.
