Zdroj: Anonym / Creative Commons, volné dílo, https://creativecommons.org/publicdomain/
Operace ženy Jana Lucemburského: Otevřeli ji jen, aby z ní vyjmuli dítě. Přežila
V minulosti byly porody vždycky sázkou do loterie. Většinou buď přežilo dítě, nebo žena, a pokud se to podařilo oběma, bylo to považováno za skutečný úspěch, ne-li zázrak. V té době neexistovaly žádné úlevy od bolesti a kromě lékařů prováděly běžně porody porodní báby nebo někdy dokonce kořenářky. O císařském řezu si mohly ženy nechat jen zdát.
Je proto zarážející, že už tehdy se k něčemu tak riskantnímu, jako byla operace, někdo rozhodl. Bylo to pro záchranu života královny Beatrix, manželky Jana Lucemburského, respektive ne její, ale dítěte. Nikdo nepředpokládal, že by mohla přežít i matka.
O zázračném a úspěšném prvním císařském řezu informuje časopis Česká gynekologie. Článek zmiňuje dobové úryvky, v nichž se sám autor pozastavuje nad jedinečným zákrokem, který je popisován tak, že „budoucí vévoda byl vyňat z matčina těla a rána se zhojila.“
Pro krev!
I když dnes je již císařský řez běžnou porodní praktikou, tehdy se jednalo o jedinečnou a dosud neznámou operaci. Vůbec první císařský řez na světě, který přežily dítě i matka, byl totiž proveden v Praze a právě na manželce Jana Lucemburského. Praha tehdy patřila ke střediskům vzdělanosti, a možní i proto zde bylo možné najít někoho, kdo si troufnul. Hlavním cílem přitom rozhodně nebylo zachránit oba, šlo výlučně o dítě. Byl to přece potomek Jana Lucemburského!
Zdroj: Autor: https://wellcomeimages.org/indexplus/obf_images/83/69/aa253abf83e508b8d208e4ee6972.jpgGallery
Nevlastní bratr Karla IV.
Jedinečný porod císařským řezem se uskutečnil roku 1337 na dvoře českého krále Jana Lucemburského. Podařilo se tak jako zázrakem zachránit nejen Beatrix, ale i dítě - Václava, nevlastního bratra Karla IV. Obdobný výkon by byl za stávajících podmínek naprostou sázkou do loterie i dnes, natož tehdy, kdy byla porodní medicína ještě v plenkách. Právem lze tedy tuto operaci považovat za naprostý milník v historii medicíny.
Dobové záznamy
Je s podivem, že se ze zázračné operace zachovaly záznamy. Pravda, byla první a jedinou svého druhu, ale přesto je obdobný typ záznamu velmi vzácný. Záznam se zachoval nejen v kronice, ale i v korespondenci. Samotný porod je zde nazýván nikoli císařský řez, ale porod „bez porušení těla“. O medicínském průlomu se hovoří ve Vlámské rýmované kronice.
Beatrix musela zažít neskutečnou bolest
Je s podivem, že princezna při tomto kaskadérském kousky nezemřela a málokdo si umí představit, čím si prošla. Neexistovaly žádné tišící prostředky, takže si královna doslova "vychutnala to", jak jí bylo rozříznuto břicho. O směru a kvalitě řezu samotného nemůže být ani řeč. Je skoro jisté, že princezna přežila traumatický šok a je dalším zázrak, že se rána později nezanítila a Beatrix nezemřela na otravu. Jak se ale rána zhojila, není známo. Patrně se jednalo o štěstí v neštěstí a o neobvyklou souhru šťastných náhod.
Je přitom pravděpodobné, že v době samotného zákroku si i ten, kdo jej prováděl, myslel, že je princezna Beatrix s největší pravděpodobností mrtvá. Její hluboké bezvědomí bylo patrně i důvodem, že se dítě podařilo vyjmout, a dokonce bylo i pokřtěno. Lidé tehdy věřili, že bez křtu by novorozené dítě nemohlo dosáhnout spásy.
Beatrix zemřela až roku 1383 a žádné další děti neměla.
Zdroje:
