Carl Herman Unthan se narodil 5. dubna 1848 v Sommerfieldu tehdy ve Východním Prusku. Miminko přišlo na svět bez rukou. Podle oblíbené, a často interpretované historky, ho údajně málem kvůli jeho postižení krátce po porodu udusila porodní bába. Chtěla maminku ušetřit pohledu na znetvořené tělíčko bez končetin. Naštěstí ho zachránil jeho otec dříve, než došlo k tragickému činu. A udělal dobře, protože svět by přišel o výjimečného hudebníka, který byl zároveň inspirací pro mnoho lidí.

Zdroj: Youtube

Důsledný otec

Carlův otec odmítl přijmout, že je jeho syn nějak zásadně postižený a rozhodl se ho vést k naprosté samostatnosti. Tatínek byl učitelem a nechtěl, aby syna někdo litoval. Nutil ho, aby používal nohy jako zdravý člověk ruce. Trénoval s ním důsledně všechny běžné úkony. Ve dvou letech neměl problém najíst se sám. Zanedlouho byl chlapec schopen uchopit nohou předměty a používat je v normálním životě.

Naučil se i naprosto čitelně psát. Carl chtěl ale víc. Ve svých deseti letech se začal učit hrát na housle. Housle si připevnil na stoličku a pak na ně v sedě nohama hrál. Nezvykle rychle, vzhledem ke svému hendikepu, se stal velmi zdatným ve hře na tento nástroj nohama. V šestnácti letech se dostal na konzervatoř, kterou úspěšně dokončil. Díky přísné výchově svého milujícího otce žil naplněný radostný život.

Divnotvůrci

Na počátku své kariéry předváděl na vystoupeních šokující výkony jako jiní divotvůrci bez končetin. Často prováděl pomocí nohou různé všední úkony. Míchal karty nebo kouřil cigarety. Pro diváky byl něco jako zázračný člověk. Mohli tak obdivovat, co nikdy neviděli. Unthanovy hudební schopnosti však byly nepřehlédnutelné. Brzy převážilo jeho koncertování a byl uznáván spíše jako právoplatný hudebník než podivínský exhibicionista. Již ve dvaceti letech vystupoval mladý muzikant v plných koncertních sálech. 

Světové koncerty 

Později hrál zejména ve Vídni s klasickými orchestry. Začínal s klasickými koncerty, ale později svůj repertoár doplnil o další triky. Například během svého prvního vystoupení přetrhl strunu. Musel ji tedy na místě vyměnit za novou strunu. Nástroj před očima diváků naladil pouze pomocí prstů na nohou.

Poté údajně tento trik dělal pro ozvláštnění záměrně. Před každým vystoupením schválně oslaboval jednu strunu, aby mu během recitálu praskla. Měl následně možnost zopakovat na jevišti svou obratnost. Byl také vynikající střelec, který dokázal vystřelit symbol z hrací karty puškou ovládanou nohama. Cestoval po Mexiku, Jižní Americe, Kubě a Evropě. 

Životní láska

Ani láska v jeho životě nechyběla. Když se setkal s půvabnou Antonií Neschtou, byla to láska na první pohled. Nějaký čas spolu ti dva cestovali, a nakonec se vzali. Přestěhovali se do Spojených států, kde Carl nakonec úspěšně získal občanství.

Morální podpora

Během první světové války se zapojil, aby pomohl. Sloužil v německé armádě jako morální podpora. Navštěvoval zraněné v nemocnici a předváděl jim své schopnosti. Pacientům s čerstvě amputovanými končetinami tak dával naději na další plnohodnotný život. Zahrál si dokonce ve filmu, který ukazoval, že vlastně není nijak fyzicky omezen. V roce 1925 vydal Unthan vlastní autobiografii s názvem Das Pediscript. Unthan psal knihu na stroji pouze pomocí nohou, proto se rozhodl podle toho knihu pojmenovat.

Spokojený a bohatý muž

Z novorozence, který byl málem při svém příchodu na svět připraven o život, se stala mezinárodně uznávaná osobnost. Tento umělec dokázal překvapit nejen všechny kolem, ale vyvrátil přesvědčení o svém hendikepu. Svůj život si užíval plnými doušky. V roce 1928, ve věku dožitých 80 let, Carl Unthan zemřel. V roce 1935 byla jeho autobiografie znovu vydána v angličtině pod názvem The Armless Fiddler a svět podruhé oplakával jeho odchod.

Zdroje: thehumanmarvels.com, en.wikipedia.org