Středověké porody mrtvých v rakvích: Vědci se snaží vysvětlit děsivý fenomén

Mumie v kapucínských katakombách v sicilském Palermu, ilustrační foto.

Mumie v kapucínských katakombách v sicilském Palermu, ilustrační foto.

Foto: Profimedia

Když se řekne porod v rakvi, určitě se většině z nás zastaví krev v žilách jen nad samotnou představou. Tento bizarní fenomén má však v historii své pevné místo. Nejedná se samozřejmě o vědomý porod, kdy by si žena místo jakékoli pohodlnější metody vybrala rakev zakopanou v zemi. Jedná se o spontánní „porod“ plodu, který porodí matka po své smrti.

Vědci si dlouhou dobu nebyli jisti, zda je tato skutečnost opravdu možná a prokázaná, i když mnohé starověké nálezy v hrobkách o tom svědčí. Pro podobnou událost však existuje odborný termín – akademická obec jej nazývá postmortální vytlačení plodu. Je zřejmé, že k tomuto jevu docházelo, a dokonce ani ne tak vzácně.

Na dokument o tomto fenoménu se podívejte zde:

Zdroj: Youtube
 

Porod po smrti

Je jasné, že posmrtný porod či spíše vytlačení plodu není běžný proces, ale spíše proces možný, který se může stát. V nalezených hrobkách nebylo vzácné nalézt dospělé ženy pohřbené s ostatky novorozenců nebo kojenců. Důraz je však třeba položit i na bližší prozkoumání polohy obou těl. Pokud totiž leží tělo dítěte či plodu a matky vedle sebe, může to představovat úspěšný porod, který ale skončil smrtí obou. Naopak pokud je novorozenec v poloze plodu s tělesnou dutinou ženy, může jít o smrt těhotné ženy. A třetí možností je poloha plodu v oblasti stehen čelem k matce, pak se teprve jedná o porod v rakvi. A právě proto je velmi důležité zaznamenat a zanalyzovat polohu ostatků. 

Posmrtný porod je ve skutečnosti vypuzení neživotaschopného plodu ze zemřelé těhotné ženy během procesu hniloby.

Ostatky ženy v hrobce s po smrti narozeným dítětemOstatky ženy v hrobce s po smrti narozeným dítětemZdroj: Smithsonianmag.com / Creative Commons, CC-BA4.0, https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/lega

Když se lidské tělo rozkládá, vznikají v něm přirozené plyny, které způsobí otok. Uzavřené plyny v břiše pak mohou způsobit stlačení dělohy a vytlačení plodu z těla ven vaginálním otvorem. Chemická konzervace těla odstraňuje přirozené tělní tekutiny a bakterie, které způsobují hnilobu a otok, což výskyt porodu v rakvi téměř znemožňuje.

V některých případech může uzavřený tlak plynů stlačit dělohu nebo ji dokonce vytlačit dolů, a ta se může obrátit naruby a být vytlačena z těla ven poševním otvorem (proces zvaný prolaps). Pokud je plod obsažen v děloze, může být takto vytlačen, když se děloha obrátí naruby, a to v procesu, který navenek napodobuje porod. Hlavní rozdíly spočívají ve stavu matky a plodu a v mechanismu porodu: v případě přirozeného, živého porodu se stahy matky ztenčí a zkrátí děložní hrdlo, aby vypudily dítě z dělohy; v případě porodu v rakvi nahromaděný tlak plynů v hnijícím těle těhotné ženy vytlačí mrtvý plod z těla matky.

I když se tedy může zdát, že je proces podobný porodu, skutečnost je mírně jiná. Navíc k tomuto jevu nedochází ve všech případech úmrtí těhotné ženy a v moderní společnosti se tento jev vyskytuje dokonce velmi zřídka.

 Pinterest

Porod v rakvi ve středověku

Podle lékařských záznamů z 16. až 18. století však k porodům v rakvi docházelo, jelikož existuje řada doložených případů.

Jedním z nich je třeba případ Emme, manželky Thomase Toplace, která byla nalezena po porodu poté, co ležela už dvě hodiny v hrobě. Tento záznam pochází ze 17. století a je zaznamenán ve farní matrice.

Další historické záznamy popisují ženu, která zemřela během těhotenství v Bruselu v roce 1633 a o tři dny později byl nalezen mrtvý plod visící mezi ženinými stehny. A takových případů je samozřejmě zaznamenáno více.

Obdobnými jevy se zabývá bioarcheologie, ale i v ní je identifikace procesu obtížná vzhledem ke skeletalizaci. Přítomnost plodu u ženy není dostatečným důkazem, protože se mohlo i stát, že oba byly pohřbeny společně. A tím se dostáváme zpět ke klíčovému ukazateli – vzájemné poloze ostatků. 

Ostatky ženy v hrobce s po smrti narozeným dítětem

Středověký hrob vydal hrozné tajemství: Žena s dírou v lebce v něm porodila dítě

Moderní doba zná tento fenomén jen zřídka

Identifikace porodu v rakvi vyžaduje, aby byly pozůstatky plodu kompletní a v poloze pod pánevním vývodem a v jedné linii s ním. Hlava plodu by měla být orientována opačně než hlava matky. Roli hraje i stáří subadultního jedince, aby bylo možné určit, zda byl dostatečně mladý na to, aby se jednalo o novorozence, a ne pouze o malé dítě.

V bioarcheologii byly objeveny i další příklady porodů v rakvích, které ukazují, že k tomu docházelo v průběhu celé historie. Lékařské autority zaznamenávají tyto případy od 16. století, i když některé archeologické případy dokládají jejich výskyt v mnoha obdobích lidské historie. Byly však vždy vzácné, stejně jako dnes, kdy jsou stále možné, ale opět jen velmi řídké.

V dnešní moderní době však existuje jen velmi málo zaznamenaných moderních příkladů. Dochází k nim zejména v době, kdy tělo těhotné ženy leží po smrti nějakou dobu neporušené a neobjevené. Existují také případy, kdy se plod může oddělit od těla těhotné ženy přibližně v době smrti nebo během rozkladu, protože však tyto případy neodpovídají zde popsaným procesům, nejsou považovány za skutečné případy posmrtného vytlačení plodu.

I přesto však známe případ z roku 2008, kde byly zaznamenány příklady posmrtného vytlačení plodu. Kromě těchto případů existuje jen málo forenzních důkazů.

 

Zdroje:

https://en.wikipedia.org/wiki/Coffin_birthwww.ancient-origins.netonlinelibrary.wiley.comceritapendekhoror.blogspot.com