Šest tisíc let starý PIE
Ústní jazyková kultura je mnohem starší než písemné záznamy. Badatelé, kteří se starými jazyky zabývají, se mohou při svých studiích opřít jen o pár archeologických nálezů a zvukové podobnosti různých jazyků. Nejinak je tomu i v případě teorie o vývoji prastaré indoevropštiny. Předpokládá se, že tímto jazykem mluvili lidé v období 4 500 až 2 500 př. n. l. Dle hypotéz jím mohli mluvit lidé v Malé Asii nebo východní Evropě, jižním Rusku či kolem Černého či Kaspického moře. Podobností sanskrtu (indoevropského jazyka), řečtiny a latiny se zabýval už jezuitský misionář G. T. Stephens v 16. století. Ale až německý lingvista A. Schleicher vydal spis „Kompendium srovnávací gramatiky indoevropských jazyků“, ve kterém se PIE pokusil zrekonstruovat.
Schleicherovy bajky
Žádný text v PIE přirozeně neexistuje, ale jak Schleicher tak další badatelé po něm použili a používají pro rekonstrukci přibližného starověkého jazyka srovnávací metodu. Vezmou slovo a jeho podobu porovnají v několika jazycích, a tak odvodí pravděpodobné prastaré slovo. Je to sice piplačka, ale Schleicher si tu práci dal. Zpracoval možnou slovní zásobu Indoevropanů. Na tomto základě pak napsal bajku O ovci a koních, která vešla ve známost jako Schleicherova bajka. Později ještě přidal v tomto jazyce kratičký příběh Král a bůh. Je o králi, který chtěl syna, požádal kněze o pomoc a ten mu poradil, ať se modlí k bohu Werunosovi. Ten sestoupil z nebes, vyslechl jeho žádost a králově milence se narodil syn.
„Zvučný“ to jazyk
Věda jde mílovými krok vpřed a Schleicherova teorie se od té doby značně zdokonalila. Nedávno vědci jeho verzi bajek v PIE upřesnili a převedli do zvukové podoby. Přirozeně výslovnost a přízvuk je jen odhad, i tak je zajímavé poslechnout si, jak asi mohl před 6 000 lety znít takový příběh třeba dětem na dobrou noc. Obě bajky namluvil lingvista z Kentucké univerzity A. Byrd. Ohledně výslovnosti a intonace se vědci neshodnou, i na samotnou protoindoevropštinu nemají stejný názor. Žádná z jazykových verzí není konečná a stále se na nich pracuje.
Na jednom z uvedených videí je příběh o Ovci a koních s českými titulky. A chcete-li, poslechněte si i „libozvučnost“ tohoto jazyka ještě na minutovém videu bez textu o králi, který chtěl syna, nebo s anglickými titulky. Slovanské větve z tohoto pravěkého stromu jazyka asi nevyrazily.
Zdroje: www.thevintagenews.com, www.smithsonianmag.com, www.openculture.com
