Zdroj: Profimedia.CZ
Vědci připouštějí, že vědomí přežije smrt. Je to ale jiné, než si představujete
Někdo vnímá smrt jako absolutní konec, jiný v ní vidí potenciál nového začátku. Záleží na osobní filosofii a víře. Téma posmrtného života fascinuje i vědce - ať se jej už pokoušejí dokázat, nebo vyvrátit. Přiznejme si však, že klasickými vědeckými metodami, jako je pozorování a vjemová zkušenost, se fenomén smrti zkoumat nedá. Jediné vodítko mohou poskytnout lidé, kteří prožili tzv. smrt klinickou, a bylo jim dopřáno vrátit se mezi živé.
Určitě jste slyšeli některý z četných příběhů, kterak pacienta během zástavy srdce obklopili dávno zesnulí příbuzní a zvali ho na cestu tunelem, na jehož konci zářilo jasné světlo. Určitě se nebudeme divit, že se po takovém prožitku i zapřísáhlý materialista obrátí na víru v Boha a začne se intenzivně zajímat o věci mezi nebem a zemí. Napadlo vás ale, že jde jen o zlomek různých scénářů, které lidé v klinické smrti prožívají?
Bůh v sukních i vesmírné peklo
Už samotné světlo na konci tunelu může mít zajímavé variace. Jistý Belgičan jménem Raymond lékařům svěřil, že oním světlem byla žena a komunikovala s ním. "Uvědomil jsem si, že bych se jí měl podvolit," uvedl Raymond s tím, že jeho počátečními pocity nebyl klid a mír, ale spíš strach a snaha se bránit.
Vědci zaznamenali i případy, kdy pacienti prožili zkušenost přímo pekelnou. Jedna žena po těžkém porodu vylíčila, jak "vyletěla" nad nemocnici až do hlubokého vesmíru. Tam se jí zmocnila skupina podivných zakulacených bytostí a sdělila jí, že nikdy neexistovala a svůj život si jen představovala. Potom ji zanechala osamocenou uprostřed temnoty.
Poslechněte si výpovědi dvou mužů, kteří na prahu smrti osobně balancovali:
Systematickou studii prožitků během klinické smrti provedl před několika lety tým z univerzity v britském Southamptonu. Zaznamenal výpovědi 2000 osob, což je dostatečně velký vzorek na to, abychom z něho mohli vyvodit statistické závěry. Znepokojivé bylo zjištění, že více než polovina pacientů prožívala pocity strachu a hrůzy. Zároveň se ale také prokázalo, že lidé zůstávají při vědomí až tři minuty poté, co se jim zastavilo srdce.
"Smrt není specifickým momentem, ale potenciálně vratným procesem, který se rozběhne, když vlivem těžké nemoci nebo nehody přestanou pracovat základní orgány - srdce, plíce a mozek," vysvětlil vedoucí studie Sam Parnia. "Pokud se nám podaří tento proces zvrátit, nazýváme to zástavou srdce. Když se nám to nepodaří, jde o smrt."
Zdroj: Profimedia.CZ
Vědomí na výletě mimo tělo
Jeden ze zkoumaných oživených pacientů vědce obzvláště zaujal. Prožil totiž mimotělní zkušenost a dokázal přesně popsat, co se během tří minut, kdy ležel v kómatu, okolo něj dělo. "Je to pro nás velmi významné, protože se obvykle má za to, že podobné prožitky jsou jen halucinacemi nebo iluzemi vyvolanými přerušením přívodu kyslíku do mozku. V tomto případě však byla pacientova výpověď zcela konzistentní s okolním děním a dalo se to ověřit. Znamená to, že byl po celé tři minuty při plném vědomí a pozoroval nás, i když jeho srdce nepracovalo a oči měl zavřené," uvedl profesor Parnia.
Ačkoli nejde přímo o důkaz, že vědomí přežije naši fyzickou schránku navěky, vědci připouští, že je schopno pracovat i během výpadku základních životních funkcí. V každém případě je však prožitek smrti velmi individuální - můžete mít pocit, že se odebíráte do světa věčného míru, ale také vás může zahalit hrůza a nekonečná tma. Souvisí to nějak s naším životním stylem, způsobem myšlení a emocemi? To vědci zatím nezkoumali.
Zdroje: https://www.irishmirror.ie/, https://edition.cnn.com/, https://www.ncbi.nlm.nih.gov/
