Jeden den v životě středověké ženy mohl zahrnovat práci po boku mužů na poli, výuku dětí ve čtení nebo dokonce ovlivňování politiky u dvora. To vše za poměrně přísného dodržování módních trendů, zdravotních a hygienických podmínek, které by se nám dnes mohly zdát více než pochybné.
Skutečné postavení středověkých žen
Středověk neboli období středověku trvalo od 5. století do konce 15. století, tedy od pádu Římské říše do začátku renesance. Bylo poznamenáno významnými událostmi, jako je stavba velkých katedrál, křížové výpravy, dýmějový mor, vznik měst a univerzit, oficiální rozkol mezi římskokatolickou a východní pravoslavnou církví známý jako velké schizma a rozkvětem umění, včetně iluminace rukopisů. Ženy po celá staletí vytrvale překonávaly omezení, která na ně byla kladena z důvodu jejich pohlaví, a zásadním způsobem přispívaly k rozvoji literatury, politiky, zemědělství a rodinného života.
Převážná většina lidí ve středověku pracovala na půdě a ženy se věnovaly zemědělské činnosti stejně aktivně jako muži. Víme však i o ženách, které byly spisovatelkami, umělkyněmi nebo působily jako řemeslnice v rodinném podniku.
Hra o trůny tuto dobu velmi zkresluje
Opravdu se může zdát, že nám Hra o trůny přináší podrobný popis toho, jak tehdejší život vypadal. Ne vždy tomu tak ale bylo. Skutečný středověk v pojetí tehdejších žen vypadal přece jen trochu jinak.
Ženy se ve středověku mohly vzdělávat. Zejména šlechtičny a jeptišky měly přístup ke knihám a často byly více než gramotné. Knihy však nebyly jediným poznatkem , ve kterém ženy sbíraly zkušenosti. Zdokonalovaly se v šití a dalších domácích pracech. Přístup ke studiu však měly pouze vyšší vrstvy.
Jednou z nejslavnějších autorek středověku byla žena jménem Christine de Pizan. De Pizan napsala řadu děl a pracovala pro mnoho šlechticů u dvora. Jako brilantní intelektuálka se také zasazovala o roli žen ve společnosti.
V 15. století bylo mezi vysoce postavenými francouzskými a vlámskými ženami oblíbené vytrhávat si vlasy z čela, čímž se vytvářel dojem vyšší linie vlasů - což dnes není považováno za žádoucí!
Křesťanky ve středověku často nosily závoj přes vlasy nebo připevněný na klobouku.
Nejběžnějším svrchním oděvem žen byl oděv zvaný "plášť", v podstatě nepokrytý plášť, který mohl být vyroben z různých materiálů, včetně plstěné vlny a kožešiny. Byly oblíbené zejména v severních zemích, na cestách a pro zahřátí.
Ve středověku neexistovaly sprchy. Používaly se vany, které vlastnily bohaté domácnosti. Ti "chudší" pak museli vystačit s vědry a obyčejnými kartáči. Koupání navíc nebylo běžnou záležitostí jako je tomu dnes. Voda byla studená a ohřát ji nebylo vždy snadné. Koupel tak byla čistě prostředkem k sejmutí špíny z těla, nikoli relaxačním rituálem, jako je tomu v dnešní době. Koupání se často šetřilo na zvláštní příležitosti.
Ženy se mohly stát úředně zasnoubenými na základě plné moci již jako děti. Mezi šlechtou, kde byla pokrevní linie tak důležitá, mohlo dojít ke sňatku již ve 12 letech.
Středověké ženy se často podílely na politickém životě. Nejznámější z nich byla Johanka z Arku, která žila v 15. století. Často je uváděna jako žena, která překonala hranice středověké společnosti. Aktivně se podílela na politickém dění. Vedla francouzská vojska a formovala válečnou strategii. Pomohla také Karlu VII. stát se francouzským králem. Za své vize a víru lepšího světa byla obviněna z kacířství a upálena.
Zdroje:
