V lednu loňského roku oznámil deník New Zealand Herald objev 41 000 let starých stromů Kauri. Jak se zdá, tyto stromy jsou dokonce přeživším svědkem pohybu zemského magnetického pole. Dnes předpokládáme, že tato událost posunu pólů trvala asi 800 let, po níž se magnetické pole Země samo opravilo "převrácením dozadu".

Na dokument o stromech Kauri se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Katastrofické filmy v reálu

Výsledky posunu pólů jsou v populární kultuře často prezentovány jako velké tektonické události, které vyvolávají globální katastrofy, jako jsou záplavy a sesuvy půdy. Nová studie publikovaná v časopise Science a recenzovaná v Science News však předkládá analýzu zkamenělých stromů Kauri (Agathis australis) z Nového Zélandu.

Stromy Kauri odumřely před více než 41 000 lety a uvádějí nové údaje o tehdejší zemské atmosféře. Podle autorů tehdy naši planetu postihla řada "nešťastných událostí", kdy se magnetické pole Země převrátilo, což vedlo k posunu pólů.

Svědectví stromů

Studie časopisu Science je první akademickou prací, která se zabývá tak širokým rozsahem možných důsledků po posunu pólu. Chemické látky zachované ve zkamenělých letokruzích stromů Kauri posloužily vědcům jako starobylá knihovna atmosférických záznamů s podrobnými údaji o vlivu magnetického pole Země na ozonovou vrstvu.

Vědci byli rovněž schopni odvodit údaje o sluneční aktivitě a vesmírném počasí v různých časových obdobích, které podle nich všechny "ovlivňovaly dávné lidi a divokou přírodu na Zemi".

Magické číslo 42

Studie odhalila, že před 41 600 až 42 300 lety bylo magnetické pole Země pouze na 6 % své plné síly. Datum události posunu pólů bylo vypočteno na přibližně 42 000 let a tato skutečnost inspirovala vědce k tomu, aby poslední posun pólů nazvali "Adamsovou událostí" podle spisovatele Douglase Adamse, který napsal Stopařova průvodce po Galaxii. Právě v této kultovní knize se uvádí, že číslo 42 je odpovědí na konečnou otázku života, vesmíru a vůbec.

A jak takzvaná Adamsova událost ovlivnila naše dávné předky, kteří se zabývali lovem, odchytem, rybolovem a vývojem technologií pro přežití? Spoluautor nové studie, geolog Chris S. M. Turney z University of New South Wales, řekl deníku New York Times, že celá událost musela vypadat jako konec světa. Slunce se nacházelo v období snížené aktivity, takže ochranný štít Slunce byl bombardován kosmickým zářením, což znamená, že heliosféra byla také oslabena.

A obdobně by to vypadalo i nyní, kdyby se magnetické pole opět pohnulo.

Zdroj: Youtube

Co by se stalo?

Zvýšené ultrafialové záření, které by dopadalo na zemský povrch, by se promítlo zuřícími elektrickými bouřemi a arktickým vzduchem zasahujícím napříč kontinenty. Předchozí událost například zapříčinila vymírání velkých zvířat v Austrálii a zánik neandrtálců a lidí, kteří používali červené okrové pigmenty v jeskynním umění a jako sluneční clonu.

Dnes by sice podle vědců podobné změny magnetického pravděpodobně nebyly hrozbou pro život, zato bychom se měli obávat naší elektronické infrastruktury na Zemi i na obloze. Geomagnetické bouře by totiž mohly vážně narušit satelitní komunikaci, GPS a energetické sítě. Takže přestože se nemusíme bát záplav a jiných přírodních katastrof, je poměrně znepokojující, že ekonomické náklady na zhroucení americké energetické sítě v důsledku kosmického počasí se odhadují na přibližně jeden bilion dolarů.

Vědci ve Spojeném království navíc považují hrozbu posunu pólů za natolik vážnou, že je v národním registru rizik považována za vysoce prioritní. Jedná se tedy o další předpověď pro naše „lepší zítřky“.

Zdroje:

www.ancient-origins.net, www.armstrongeconomics.com, principia-scientific.com