Italští archeologové učinili nečekaný objev při průzkumu dna sopečného jezera Bolsena. V hloubce několika metrů, v oblasti bývalého prehistorického sídliště Gran Carro, narazili na drobnou hliněnou sošku. „Byl to neskutečný moment,“ říká vedoucí potápěčského týmu Marco Rossi. „Když jsme sošku spatřili, okamžitě nám bylo jasné, že jde o výjimečný nález. Její zachovalost po tolika staletích pod vodou je ohromující.“
Unikátní objev
Figurka o velikosti lidské dlaně zobrazuje ženskou postavu a je stará víc než 3000 let – pochází z období mezi 10. a 9. stoletím př. n. l. To ji řadí do rané doby železné, období formování prvních italských městských států. Co ale dělá tento objev skutečně unikátním, jsou stopy, které na sošce zanechal její dávný tvůrce. „Na povrchu figurky jsou jasně patrné otisky prstů. Je to, jako bychom se na okamžik dotkli ruky člověka žijícího před tisíci lety,“ vysvětluje Lucia Bianchi, vedoucí restaurátorského týmu.
Zůstala nedokončena
Detailní zkoumání ukázalo, že soška nebyla nikdy dokončena. Její tvůrce ji zanechal v jakémsi polotovaru, což poskytuje vzácný vhled do tehdejších výrobních postupů. „Vidíme zde jasné známky toho, že figurka byla v určité fázi 'oblečena' do látky,“ popisuje Bianchi. „Pod hrudníkem je patrný otisk tkaniny. To naznačuje, že mohla mít rituální funkci, možná jako domácí božstvo nebo ochranný talisman.“ Nález tak přináší unikátní vhled do života raných italských kultur a otevírá nové otázky o rituálních praktikách tehdejší společnosti.
Místo nálezu vyvolává otázky
Experti byli překvapeni i místem, kde byla soška objevena. „Běžně bychom takový předmět očekávali třeba na pohřebišti. Zde však byla nalezena v oblasti, která kdysi tvořila obytnou část sídliště. To otevírá zajímavé otázky o jejím účelu a využití,“ vysvětluje archeolog Antonio Mazzini a spekuluje o možných vysvětleních: „Mohlo jít o domácí oltářík, předmět používaný při každodenních rituálech, nebo součást většího obřadního prostoru. V každém případě to naznačuje, že náboženské praktiky byly úzce propojeny s běžným životem tehdejších lidí.“
Související články
Odkrývání tajemství
Nález hliněné sošky je součástí rozsáhlejšího archeologického výzkumu lokality Gran Carro u jezera Bolsena. Toto prehistorické sídliště, dnes ležící pod hladinou, bylo dlouho neznámé. „Až do roku 1991 jsme o existenci tohoto místa prakticky nevěděli. Teprve tehdy jsme zjistili, že zdánlivě beztvaré hromady kamenů na dně jezera jsou ve skutečnosti pozůstatky pravěkého osídlení,“ tvrdí archeologové.
Od té doby postupně odkrývají fascinující historii tohoto místa. Jde to ale pomalu - téměř vše je dnes skryté pod hladinou. „Našli jsme zde například zbytky dřevěných kůlů a keramické fragmenty datované do počátku doby železné,“ vysvětluje Rossi.
Podívejte se, jak probíhá práce archeologů na dně jezera:
Klíč k osídlení
Archeologové se dlouho ptali, co přivedlo pravěké obyvatele k usazení se v této oblasti. Odpověď poskytla geologie. „Víme, že Gran Carro leží v blízkosti horkých termálních pramenů,“ vysvětluje geolog Marco Bianchi. „Tyto prameny, dosahující teplot až 40 °C, byly pro tehdejší obyvatele nesmírně cenné. Poskytovaly jim zdroj tepla, možnost očisty a pravděpodobně i léčebné využití,“ dodává.
Řada otazníků však zůstává. „Stále nevíme, proč bylo sídliště nakonec opuštěno. Mohlo to být způsobeno změnou klimatu, vyčerpáním místních zdrojů nebo možná nějakou přírodní katastrofou. To jsou otázky, na které se budeme snažit v budoucnu najít odpovědi,“ uzavírá Dr. Rossi.
Zdroje: www.popularmechanics.com, www.labrujulaverde.com
Sledujte nás v Google Zprávách