O legendárním přístavu psali historici již na počátku 12. století př. n. l. Egypťané o něm hovořili jako o Thonisu, Řekové ho nazývali Heracleionem. Vědci proto dlouho netušili, zda se jednalo o jednu a tatáž metropoli. Až francouzský podvodní archeolog Franck Goddio v roce 2000 potvrdil, že ano.
Během více než dvaceti let objevil pod hladinou Středozemního moře stély, keramiku, mince, sochy božstev a královny Arsinoe II., starověký člun, rituální zvířecí sarkofágy, proutěné koše obsahující plody palmy doum a hroznová semínka nebo dřevěnou pohovku. Největší nález ale přišel až letos.
Poklad pod mořem
Obrovské bloky, které byly od 2. století našeho letopočtu pohřbené pod vodní hladinou, byly identifikované jako pozůstatky chrámu boha Amona, kde byli zasvěcováni egyptští faraonové. Východně od něj leží řecká svatyně pojmenovaná po Afroditě. „To naznačuje, že Řekové během vlády dynastie Saite v městě nejen žili, ale také stavěli útočiště pro své bohy,” píše na svém blogu Franck Goddio.
K lokalizaci posvátných míst byly použité nejnovější technologie od nukleární magnetické rezonance přes vícepaprskovou batymetrii po satelitní polohovací systém. „Díky kombinaci sonarových, laserových, optických a dalších přístrojů, jsme schopni zmapovat sedimenty ve 3D a ve vysokém rozlišení a určit, kde přesně se stavby pod tisíciletou vrstvou bahna nacházejí,” vysvětluje Institut Européen d'Archéologie Sous-Marine.
Na obou dvou místech byly objevené vzácné předměty patřící do chrámové pokladnice. Byly mezi nimi řecké zbraně, keramické nádoby, zlaté šperky, včetně náušnic se lví hlavou a přívěsek Oko Hora, bronzový džbán ve tvaru kachny, křehké alabastrové nádoby na parfémy nebo masti, tzv. sloup Djed, symbol stability, vyrobený v modrého polodrahokamu lapis lazuli, a stříbrné rituální nástroje.
Vzácný poklad
„Stříbro bylo ve starověkém Egyptě extrémně vzácné a bylo považované za velmi drahou komoditu,” vysvětluje archeolog. „Předměty přežily nedotčené navzdory síle přírodní katastrofy. Poklad má díky tomu nevyčíslitelnou historickou i ekonomickou hodnotu.”
Podvodní průzkum města Thonis-Heracleion tímto objevem nekončí. Goddiemovým cílem je vrátit mu jeho ztracenou slávu, odhalit velkolepost jeho staveb a osudy lidí, kteří v něm žili a zahynuli.
Zdroje: www.divernet.com, www.en.wikipedia.org, www.businessinsider.com, www.livescience.com
