Vyspělá supercivilizace

Tým potápěčů hluboko pod hladinou oceánu narazil na nečekaný objev. Namísto vraku potopených lodí potápěči objevili zatopenou starobylou osadu. Příběh Atlit Jamu se váže k dramatickým změnám raného holocénu. Tektonické naklánění a klimatické změny vedly k vysychání bažin podél izraelské pobřežní nížiny a postupnému znovuzískávání půdy podél ustupujícího pobřeží. Nově přístupné pozemky se staly útočištěm neolitických lidí z období předkeramického neolitu a keramického neolitu.

Osídlenci Atlit Jamu měli zemědělsko-pastevecko-námořnický způsob obživy a plně využívali výhod úrodné znovuzískané půdy. Pěstovali pšenici a díky nedalekému pískovcovému hřebenu, pravděpodobně pokrytému vegetací, chovali domestikovaná i divoká zvířata.

Samotná vesnice je dokladem architektonické zdatnosti místních obyvatel. Krajině dominují obdélníkové stavby s vnějšími lineárními stěnami, sloužící různým účelům. Od ustájení hospodářských zvířat až po rozdělení obdělávaných polí.

Jedním z nápadných rysů Atlit Jamu je velké množství křemenných artefaktů, tvořících součást celé lokality. Velká koncentrace křemene, pocházejícího z hory Karmel vzdálené přes 10 km, svědčí o prosperující výrobě nástrojů prastaré komunity. Archeologové spolu s potápěči zde objevili hroty šípů, čepele srpů, bifasy, hroty kopí a bifaciálně šupinaté nože.

Hrůzný nález

Cenné poznatky o životě původních obyvatel Atlit Jamu poskytuje hluboká studna, nacházející se v hloubce 10,5 metru. Je obložená kamennými kvádry a zakončena kruhovou strukturou připomínající tumulus.

Pro více informací se podívejte na toto video: 

Zdroj: Youtube

Ve vrstvách mořských sedimentů archeologové objevili tepelně rozlámané vápencové oblázky, zvířecí kosti, kamenné nástroje, zuhelnatělé zbytky rostlin a úlomky lidských kostí. Tyto nálezy umožňují nahlédnout do kulinářských zvyklostí, řemeslné výroby a rituálů původních neolitických osadníků.

Přítomnost člověka v Atlit Jamu ale dokládá i další - hrůzný - nález. Archeologové zde objevili 15 lidských koster. Ty se liší zachovalostí od relativně neporušených až po fragmenty. Kostry vykazují různý stupeň hypoplazie, která přináší zajímavé poznatky o zdravotním stavu a životním stylu tehdejších obyvatel.

Navzdory své krátké existenci zůstává Atlit Jam poutavou archeologickou lokalitou. Potopené neolitické sídliště je důkazem lidské vynalézavosti čelící měnícímu se prostředí. K vylidnění Atlit Jamu došlo přibližně kolem roku 6300 př. n. l., kdy vesnici zasáhla stoupající hladina moře. 

Altit Jam po sobě zanechal podvodní časovou kapsli, která přináší cenné poznatky o dávné minulosti našich předků. "Archeologické naleziště se zachovalo v relativně nedotčeném stavu, jsou zde zdi, obydlí a stavby in situ, tedy "tak, jak byly zanechány"." uvedl Dr. Ehud Galili, námořní archeolog, který zatopenou podmořskou osadu spolu se svým týmem objevil.

Zdroje: en.wikipedia.org, www.ancient-origins.net, www.express.co.uk