Když v kultovním filmu Titanic od Jamesa Camerona ledovec narazí do lodi, sledujeme lidi, jak se baví v salóncích, popíjejí, smějí se, tančí, pokuřují kvalitní doutníky nebo se snaží usnout. S největší pravděpodobností to tak vypadalo i v reálu. Pasažéři všech tří tříd si chtěli dovolenou na luxusní lodi plnými doušky užít. Historici dokonce zjistili, co jedli cestující Titanicu hodinu předtím, než se katastrofa udála.

Nejbohatší hosté začali své menu syrovými ústřicemi a různými předkrmy, po nichž následovala telecí polévka ochucená jeseterovou dření, nebo krém z ječmenové polévky. Další na řadě byl lehce pošírovaný atlantický losos přelitý bohatou mousseline omáčkou. Pro čtvrtý a pátý chod si cestující vybrali z tak bohatých a složitých pokrmů, jako je filet mignon Lili, soté z kuřecí Lyonny, jehněčí s mátovou omáčkou, pečené káčátko s jablečnou omáčkou nebo hovězí svíčková se zámeckými bramborami. Jako přílohy se podávaly smetanová mrkev, vařená rýže a zelený hrášek, parmentier a vařené nové brambory. K dezertům patřily broskve v želé Chartreuse, čokoláda a vanilka, waldorfský pudink a francouzská zmrzlina. Dále byl představen sortiment ovoce, ořechů a sýrů, káva, portské, doutníky a cordialy. (Zdroj: www.history.com, duben 2012)

Více než hodinu po kontaktu s ledovcem začalo spouštění prvního záchranného člunu. Do té doby se snažili námořníci mořskou vodu z komor vyčerpat a hodnotila se celková situace. Nahodilá evakuace způsobila, že první člun byl dokonce naplněn pouze 28 lidmi, i když měl kapacitu 68 osob. Podobná situace se opakovala i u ostatních člunů, jelikož nastala panika.

Podle rozkazu měly do člunů nastoupit nejdříve ženy a děti, ty ale nechtěly opustit své manžely, kterým hrozila jistá smrt. Stovky lidských dramat se nyní odehrávalo na jednom místě, uprostřed ztemnělého oceánu. Nezištní jednotlivci se vzdali svých míst, aby zůstali s blízkými nebo dovolili zranitelnějšímu cestujícímu uniknout, muži odváděli své manželky, které se většinou po katastrofě staly vdovami... Nakonec se zachránilo 706 lidí.

Očití svědci později vypravovali, jak jednali lidé, kteří čekali na potopení lodi na palubě. Thomas Andrews, hlavní designér Titanicu, byl naposledy viděn v kuřácké místnosti první třídy, když tupě hleděl na obraz lodi na zdi. Benjamin Guggenheim a jeho komorník se vrátili do svých pokojů a převlékli se do formálních večerních šatů. Vyšli pak na palubu a prohlásili: „Jsme oblečeni v nejlepším a jsme připraveni jít dolů jako pánové.“ Isidor Straus zase se svou manželkou Idou odmítli, kvůli vysokému věku, místo na záchranném člunu a společně odešli do kajuty, aby tam v objetí zemřeli. Navíc existuje i emotivní legenda, která vypráví o tom, že zatímco se Titanic potápěl, lodní kapela zůstala na palubě a hrála píseň Blíž k tobě, Bože můj. Ani jeden hudebník z osmičlenného uskupení ztroskotání lodi opravdu nepřežil.

Přibližně ve 2:20 dne 15. dubna 1912 se Titanic ponořil do hlubin oceánu. (Zdroj: www.history.com, Titanic, březen 2020)