Teploty v Danakilské poušti standardně dosahují 55 stupňů. Žijí zde jen Afaři, kteří zde těží sůl a po velbloudích stezkách přes poušť ji dopravují do blízkých měst k obchodu, jinak jsou zde jen sopky s bohatou vulkanickou a tektonickou činností, jimž teploty přes 55 stupňů nic nedělají – naopak je podporují v jejich podílu na pekle za Zemi. Nejznámější sopkou z Danakilské poušti je Gada, sopka se solnou kupolí, a dále štítová sopka Catherine, která pokrývá okolní pouštní oblast popelem a lávou.
Těžba soli v Danakilské poušti
I v afarských legendách je toto místo často spojováno se vstupem do ďáblova světa.
Danakil je tak nejsušším, nejnižším a nejteplejším místem na Zemi, kde téměř neprší (25 mm ročně). Celá oblast se nachází více než 100 metrů pod hladinou moře, což z ní činí jedno z nejníže položených míst na planetě. Nejhlubší místo by mohlo být dokonce až 155 metrů pod mořskou hladinou. Navíc se předpokládá, že vzhledem k neustávajícímu pohybu zemských desek celou oblast jednou zalije Rudé moře.
Na neuvěřitelné video z brány pekelné se podívejte zde:
Lávová jezera a voda, která se vypaří hned po dopadu
Jezera, která se zde nacházejí, vznikla z lávových proudů, které přehradily údolí. Nejznámějším z nich je velmi slané jezero Afrera a Karum, ležící 116 metrů pod hladinou moře. Další srážky, pokud už v oblasti spadnou, se stihnou vypařit sotva dopadnou na zem. V rovinách Solné pláně se však právě těží sůl, jež se zde sráží.
Geologické změny v oblasti byly způsobeny pohybem tektonických desek při vzdalování Afriky od Asie. Je zde zastoupen pískovec a vápenec a z puklin v zemi se vylévá láva, které v mnoha vrstvách sedimentární usazeniny překrývá. Pro geology je místo hotovým rájem.
Místo, kde se desky od sebe oddělily, zde vzniklo riftové údolí a v něm deprese (náhorní plošina vzniklá právě roztahováním zemských desek).
Vulkanická podoba Danakilské pouště v etiopii.
Danakilská deprese
Danakilská deprese působí nadpozemským dojmem. Je to nejteplejší místo na Zemi, takže není divu, že se zde údajně nachází i pekelná brána. Tomu odpovídá nejen vizuální dojem, ale i čichový dojem. Lávová jezírka vzniklá uvnitř sopečných kalder, horké prameny a hydrotermální jezírka výrazně páchnou, takže vzduch výrazně připomíná zkažená vejce a síru. Jako v opravdovém pekle. Je s podivem, že i přes tyto podmínky je zde život - hydrotermální jezírka a horké prameny se hemží mikroby, jimž se oborně říká extrémofilové, protože si zvykly na naprosto extrémní podmínky. Většina extrémofilů jsou extrémně primitivní organismy zvané prokaryotické mikroby, které patří mezi nejstarší formy života na naší planetě.
Z mikrobů až k Lucy!
Danakilská deprese sehrála poměrně velkou roli ve vývoji lidstva, protože právě zde byla v roce 1974 nalezena Lucy, tedy fosilní pozůstatky australopitéka vědecky nazvaného australopithecus afarensis. Díky Lucy se kromě pekelné brány oblasti začalo přezdívat i kolébka lidstva.
Zdroje:
