Ať už jsme sebevětší romantici, pokud jde o historii, držme se raději faktů.
Co víme
Víme zcela jistě, že pověst o blanických rytířích do povědomí národa vstoupila až dílem českého dramatika a prozaika Aloise Jiráska. Obroda národa, zakořenění hrdosti a národního cítění si říká o jakékoli povzbuzení a přesně takové nám pověst o rytířích nabízí. Není však na světě jediným mýtem o vojsku spícím v horách. Námět je to natolik populární, že ho najdeme v mnoha obdobách v řadě evropských zemí, ale také v Asii a Americe.
Sluj rytířů v nadživotní velikosti od Stanislava Rolínka
Prorok z Vlásenice
První skutečnou zmínkou nebo spíš jen náznakem pověsti je “kázání” Mikuláše Vlásenického, negramotného rolníka, který hlásal slovo boží na základě svých vidění v neděli po Velikonocích roku 1471.
Nejdůležitějším faktem je, že všechna tři Mikulášova poselství se nám zachovala takříkajíc z první ruky. Nevzdělanému vesničanovi posloužil některý z naslouchajících, a tak se dochovala poselství “Zjevení boží slouhám božím”, “Hádání na hradě Choustníku” i “Proroctví” obsahující první psanou dochovanou zmínku pověsti o blanických rytířích.
Kališník vizionář oslovil mnohé a jeho poselství, nazývané také Mikulášskou konfesí, dalo vzniknout náboženským skupinám Mikulášovců, Vlásenických, Pecínovských neboli také bratří Plačtivých.
Blaník v české kultuře
Legenda o rytířích se mezi lidem českým ujala a dnes ji zná každý. Komu by se nelíbil spanilý středověký bojovník hájící práva utlačovaného českého lidu?
Pověst se stala inspirací pro mnohá literární i dramatická díla. Výtvarně téma zpracoval například nadějný sochař amatér Stanislav Rolínek, kterému husitské téma učarovalo a do pískovce jej tesal nůžkami na stříhání ovcí i jinými nástroji. Nejprve v okolí své rodné obce a později za podpory mecenáše a starosty Kunštátu Buriana. Ten koupil u obce Rudka poblíž Kunštátu pozemek, kde Rolínek nejdříve vytesal sochu prezidenta Masaryka a později zde společně s Burianem dokončil i sluj rytířů s jejich koňmi v nadživotní velikosti.
Jeskyně je dodnes navštěvovaným místem a dokladem toho, jak se pověst stala kulturní památkou. Místem, kde si můžeme připomenou úsilí a trpělivost nadaných Čechů i Moravanů, opěvujících historii a dědictví národa.
Zdroje:
