Šestileté děti těžily sůl, kladly cihly a vyráběly hliněné nádoby. Uvedl to časopis Nature, citujíc vystoupení archeologa Povilase Blaževičiuse v rámci Evropské asociace archeologů (ve španělské Barceloně. Tento muž představil šokující důkazy o tom, jak byly již v pravěku děti zneužívány. Tato tematika byla totiž dlouhou dobu opomíjena, vlastně až v 90. let 20. století začali archeologové zkoumat roli žen a dětí ve společnosti.

Na dokument o zneužívání dětské pracovní síly se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Děti ve starodávných společnostech

Většina dětí ve starověkém Egyptě nechodila do školy. Chlapci se místo toho učili od svých otců zemědělství nebo jiným řemeslům. Dívky se učily šití, vaření a dalším dovednostem od svých matek, jen některé se učily číst a psát.

Když se v Řecku narodilo dítě, nebylo považováno za člověka, dokud mu nebylo pět dní. Až pak se stalo součástí rodiny. Rodiče však měli podle zákona právo nechat novorozence zemřít na poušti. Někdy pak opuštěné děti adoptovali cizí lidé a dítě se stalo otrokem.

I ve Spartě se s dětmi zacházelo přísně. V sedmi letech byli chlapci odebíráni z rodin a posíláni do kasáren, kde z nich byli vychováni vojáci.

Mnoho obyvatel Říma byli otroci, nejinak tomu bylo i u dětí, které těžce pracovaly. Z válečných zajatců se stávali otroci a všechny děti, které měli, byly automaticky otroky.

Děti stavěly hrady a fáraly v dolech

Tak se začalo stále více ukazovat, že se děti již v raném věku podílely na životě ekonomické společnosti. Ukázalo se například, že vědci při vykopávkách ve starověkých solných dolech v rakouském Hallstattu objevili koženou čepici dětské velikosti datovanou do let 1000-1300 př. n. l. spolu s velmi malými hornickými krumpáči. Je to důkaz toho, že děti pracovaly v dolech nejméně o dvě století dříve, než se vědci domnívali.

Také jinde ve světě byly nalezeny "malé otisky prstů osmi až třináctiletých dětí" na více než 10 procentech cihel a dlaždic středověkého litevského hradu. Takže děti stavěly hrady a dřely se stejně jako dospělí. I objev pouštních hrobů v egyptské Amarně odhalil ostatky dětí. Ukázalo se, že ze 105 jednotlivých koster byl u 90 % odhadovaný věk mezi sedmi a pětadvaceti lety, přičemž u většiny z nich se to bylo méně než patnáct let.

Dětská práce rozšířena po celém světě

Je evidentní, že děti v pravěkých komunitách měly důležitou kulturní a společenskou hodnotu. Také Steven Dorland, archeolog z Torontské univerzity v Kanadě analyzoval keramické střepy z pravěké vesnice na území dnešní jižní Kanady, kde pak objevil otisky nehtů šestiletých a mladších dětí v troskách z 15. století. Ukázalo se, že děti v těchto společnostech měly určitou společenskou hodnotu a postavení. Rovněž ve Francii našla archeoložka Mélie Le Royová ze Středomořské laboratoře prehistorie tři lidské dětské zuby dvou dětí, kterým bylo v době smrti – někdy mezi lety 2100 a 3500 př. n. l. - méně než deset let. Zuby byly poznamenány rýhami, které obvykle vznikly jejich opakovaným používáním jako nástroje k držení rostlinných nebo živočišných materiálů při jejich změkčování.

Zdroj: Youtube

Dětská práce dnes

Zatímco od nepaměti tedy děti pracovaly po boku dospělých nebo jimi byly dokonce využívány, dnes je za důvod dětské práce považována zejména chudoba a nevzdělanost. Dětská práce je dnes Mezinárodní organizací práce definována jako "práce, která zbavuje děti jejich dětství, jejich potenciálu a důstojnosti a která je škodlivá pro jejich fyzický a duševní vývoj".

V moderním ideálním světě se snažíme, aby děti měly mít možnost prožít dětství a bezstarostné roky bez dřiny. Měly by se věnovat hrám, svým zálibám a rozvíjet svou osobnost. Dříve však pracovaly v továrnách, velmi často bez nároku na mzdu a v nelidských podmínkách.

Zdroje: localhistories.org, www.ducksters.com, www.ancient-origins.net