Zdroj: Profimedia.cz
Středověká Praha byla centrem obchodu s otroky. Jak s nimi křesťané zacházeli?
Česká kotlina byla a stále je křižovatkou Evropy. Vedly zde cesty od severu na jih i od západu na východ. Praha se tak už v raném středověku stala jedním z nejdůležitějších měst, kde obchod jen kvetl. Na trzích byste našli vše, na co jste jen pomysleli. Nechybělo ani „bílé maso".
Budoucí „stověžaté město" si však muselo svou pozici v mezinárodním obchodu vydobýt. Pomohl k tomu vpád staromaďarů na území dnešní Itálie, Německa, Francie, Španělska a jih Byzance a založení Arpádovské říše. Byla tak přerušena hlavní tepna evropského dálkového obchodu, jež vedla právě tímto dobytým územím, pak podél Dunaje až do Černého moře a dále po Hedvábné stezce do Číny. Tržní trasa se tak odklonila na sever přes Řezno, Prahu, Olomouc, Krakov a Kyjev.
S přesunem cest však přišel nečekaný problém. Muselo se najít zboží, o které by měli bohatí arabští zákazníci zájem. Západoslovanské země byly chudé na zlato, jantar, koření či další luxusní zboží. Produkovaly pouze koně, med a vosk. V té době však na scénu přichází ambiciózní Boleslav I., který měl na svou dobu neuvěřitelné podnikatelské myšlení. Přišel s dokonalým plánem, jak využít novou obchodní stezku, získat moc a zbohatnout.
Praha a obchod s otroky
Česká kotlina byla v první polovině 10. století rozdělena na 14 knížectví. Boleslav I. zvaný Ukrutný, jež sídlil v okolí Prahy, však toužil rozdělené území sjednotit, ovládnout tak české a moravské země a ubránit je před vpády krvelačných Franků i Maďarů. Na to však potřeboval peníze. Kde je sehnat?
Zdroj: Profimedia.cz
Odpověď na tuto otázku přišla sama, jakmile se do Prahy přesunuli židovští kupci, kteří sháněli otroky. Západní Evropa s nimi neobchodovala, protože podle tehdy platných pravidel mohli být do otroctví prodáni pouze pohani. Zde jich však už moc nebylo. Silné Boleslavovo vojsko tak zahájilo výboje směrem k pohanským slovanským sousedům na severovýchodě. Kořist z dobytých území v podobě „bílého masa" se následně přesunula až na malostranské tržiště.
Největší zájem bylo o dívky a kastráty ve věku mezi 12 až 20 lety a mladé silné muže. Tržištěm mělo údajně projít až několik desítek tisíc otroků. Cena za mladíka se pohybovala kolem 300 denárů, za což by se dalo pořídit stádo 3000 slepic. Žena stála dvojnásobek. „Tehdejší finanční obrat dosáhl minimálně milionu denárů," říká historik Michal Lutovský. Boleslav I. tak během své vládly zlepšil českou ekonomiku o více než 100 %.
Český trh s otroky
Cesta otroků pak pokračovala převážně do muslimské Córdoby na jihu dnešního Španělska. Pro Araby byli Evropané ceněným zbožím. Zde pracovali především pro bohaté měšťany nebo byli prodáni dál do Zemí severní Afriky.
Otroky měl nakupovat také později svatořečený Václav. Jeho zájem o toto zboží však historické prameny vysvětlují různě. Některé tvrdí, že je považoval za investici, další říkají, že je skupoval, aby je vysvobodil od hrozného osudu, a zároveň zabránil svému bratru Boleslavovi I., aby podnikal válečné nájezdy. „Toto chování mohlo podnítit k bratrovraždě," vysvětluje významný český medievalista Dušan Třeštík.
S otroky obchodovali také Poláci nebo Vikingové:
Zdroj:
