Jak vypadala Praha za Karla IV.: Ve špinavém městě hříchu byste žít nechtěli

Tereza Malá | 31. 8. 2022

Před 670 lety položil Karel IV. osobně základní kámen Nového Města pražského. Po jeho dokončení se měla Praha přeměnit v hospodářské a politické centrum Evropy. Jenže ani přes velkou Karlovu snahu a sen udělat z Prahy centrum Evropy mu jeho přání nevyšlo. Praha se nepovznesla na evropskou úroveň a po smrti Karla IV. se vrátila ke svému zavedenému provinčnímu charakteru.

Karel IV. pojal přestavbu Prahy jako velkolepou slavnost, protože slavnosti miloval. A navíc se v době, kdy se přemístil v roce 1333 do Prahy, cítil velice sám. Bylo mu přes sedmnáct let a těžce nesl, že se v „Böhmen" nemohl setkat s nikým z jeho rodiny. Navíc už nemluvil ani nerozuměl česky. A to byl moment, kdy získal odpovědnost za Čechy. Ty na jednu stranu sice vzkvétaly, ale na stranu druhou se staly doupětem neřesti a smilstva.

Úkolu se ujal zodpovědně

Karel se rozhodl začít s opětovným získáváním vlády řadou významných hradů a měst a snažil se ovlivňovat i královská panství, která byla po smrti jeho matky zastavena nebo ukradena. Ve stejnou dobu se ale pustil i do přestavby Prahy.

Nejprve bylo potřeba vybudovat místo, kde by sám žil. A tak začal stavět Pražský hrad.

Současně s přestavbou hradu byly zahájeny i další hlavní Karlovy zásahy v Praze – založil Karel univerzitu a naplánoval na jihu a východě od ní zcela nové město. Jeho snahou bylo ubytovat houfy přistěhovalců, kteří hledali obživu v hospodářsky vzkvétajícím centru. A právě k tomu mělo sloužit Nové město. Mělo pravidelný půdorys s rovnými románskými ulicemi a velmi rozsáhlým centrálním tržištěm. Vše bylo obehnáno zdí a byla zde četná sídla náboženských institucí. Ústředním bodem této občanské religiozity bylo každoroční procesí s královskými insigniemi. Karel sbíral pašijové relikvie, které zakopával, gangstersky lisoval a pravděpodobně také kradl po celé Evropě.

V roce 1357 započala i stavba nového, později Karlova mostu, který dříve spláchla povodeň a lidé byli odkázáni na převoz. Most nejen že vyřešil tento problém, ale také fungoval jako rituální průchod mezi katedrálou, hradem a městem císaře. I proto nebyl nikdy lemován budovami, jak to známe například z Florencie a dalších měst.

Odkud se vzal habsburský ret? Deformaci přinesla tato ošklivá litevská princezna
Magazín

Odkud se vzal habsburský ret? Deformaci přinesla tato ošklivá litevská princezna

Podoba Prahy

Za doby výstavby vypadala Praha ještě dlouho, až do 15. století, jako staveniště. I tak zde ale byla patrná vznikající propracovaná městská scéna, jíž vévodil Karel IV.

Nové Město se bouřlivě rozvíjelo, protože Karel dal lidem úlevy: Na 12 let byli osvobozeni od všech daní a platů královské komoře. Kdo získal pozemek, musel do jednoho měsíce začít se stavbou domu a do roka a půl jej mít hotový k bydlení. Stavitelé ale museli budovat z kamene a nikoli ze dřeva nebo z hrázděného zdiva.

Jak na tom byla řemesla a obchod, říká toto video:

Zdroj: Youtube

Do města se hrnuly davy řemeslníků, kteří byli potřební. Sladovníci, pivovarníci, koláři, kováři a kovodělní řemeslníci. A spolu s nimi se na druhou stranu podoba Prahy změnila. Všude vznikaly hampejzy a neřest vzkvétala!

Harapanny, hampejzy, helmbrechtnice, haldecké a hurvy

Ano, skutečně je tam h na začátku. Nejstarší řemeslnice světa měly zprvu místo „k" na začátku „h". Už tehdy bylo jejich řemeslo výnosné, i když jen pro ty, kteří nevěstince provozovali. Majiteli hampejzů bývali často preláti a kurevné domy vznikaly přímo v jejich domech poblíž kostela. Samotné zisky z prostituce plynuly i městům a plnily jejich pokladnice.

Ženy se stávaly harapannami kvůli chudobě a zoufalství. Přitom společnost je ocejchovala a na veřejnosti musely nosit žlutý šlojíř.

Středověká prostituce měla své vnitřní nepsané regule. Hampejzy vedly většinou ženy, které si své zaměstnankyně připoutávaly zápůjčkami peněz, takže ty byly odkázány k doživotnímu pobytu v tzv. stydké chalupě. Majitelky nevěstinců měly pod palcem podplacené městské úředníky, jimž poskytovaly sexuální servis zdarma.

Nevěstky se často vyskytovaly i v lázních a hostincích, ty nejubožejší se prodávaly na ulici. Své zákazníky si vodily za hradby k Vltavě, kde poskytovaly své služby mezi haldami dřeva, které tam vršili voraři, i proto se jim říkalo „haldecké".

I mezi prostitutkami pak existovala hierarchie a terminologie a jednotlivé „domy" mezi sebou soupeřily. V druhé polovině 14. století byly nejznámějšími vykřičenými domy Benátky a Krakov (dnešní Krakovská ulice).

Praha coby jeden nevěstinec

Protože se situace stávala neúnosnou, objevila se snaha města hampejzy a kurevné domy regulovat. Na scéně se objevil kazatel Jan Milíč z Kroměříže, který horlil a upozorňoval na místní smilstvo tak dlouho, dokud nezískal podporu Karla IV. Na místě hampejzů začal budovat tzv. Nový Jeruzalém, tedy nápravné místo pro padlé ženy i s útulkem pro nevěstky, které se daly na pokání. Jan Milíč bohužel své životní dílo nedokončil. Po něm přišlo období Mistra Jana Husa, který také nedal „kněžským ženám" pokoj.

V roce 1419 došlo k hromadnému boření hampejzů a vyhánění nevěstek z Prahy. Pro jejich postihy byl dokonce zřízen zvláštní úřad.

Praha se tak postupně z města špíny a smilstva, byť v krásném kabátě, postupně stávala poněkud klidnější a méně hříšná. I když…

Zdroje:

medium.com

www.irozhlas.cz/

Tagy Benátky dům Evropa Jan Hus Jeruzalém Karel IV. Nové Město Praha rekonstrukce řemeslo