Kdo byla mitochondriální Eva? Vědci našli matku lidstva. Adam žil mnohem později

Starověcí jihoafričané

Starověcí jihoafričané

Foto: Shutterstock.com

 Od přijetí evoluční teorie v 19. století začali badatelé pátrat, ve které části světa se začali vyvíjet a kdy naši dávní předci. Hledali v Evropě, Asii, Africe. Významné objevy z 2. poloviny 20. století vedly ke zjištění, že má Homo své kořeny v Africe. Tím však přirozeně věda tuto kapitolu neuzavřela. Novodobá data odhalují, že evoluční cesta k modernímu člověku nebyla přímá, má své křižovatky, odbočky i slepé ulice. Ani ti, kteří nejsou věřící, ví, že dle Bible je naší pramatkou „hříšná“ Eva, která dala Adamovi ochutnat jablko poznání. Má však lidstvo skutečně svou Evu?

Africká pramatka Eva

V době, kdy tehdejší člověk začal plodit své potomky, nebyla na světě zcela jistě pouze jedna žena. Ale lidstvo svou Evu má. Je to mitochondriální Eva, která žila v jižní Africe před 100 000 až 200 000 lety. Zatím nejbližší genetická shoda s naší společnou „pramáti“, která byla dosud objevena, tedy zatím její nejbližší příbuzný, je muž, který lovil ryby na pobřeží jižní Afriky a zemřel v roce 315 př. n. l.

Všichni lidé na světě mají společného předka díky DNA v mitochondriíchVšichni lidé na světě mají společného předka díky DNA v mitochondriíchZdroj: 2DAssets / Shutterstock.com

Co prozrazuje DNA

Všichni lidé na světě mají společného předka díky DNA v mitochondriích, které dědíme po matce. V DNA Evy a jejich vrstevnic se nacházely genetické variace, které má současný člověk. V určitém období na dlouhé cestě člověka však došlo k přerušení této linie, různé populace se geneticky oddělily a daly tak kořeny vývoje etnických skupin; lidé se liší barvou kůže, očí, vlasů. Další kostra z doby kolem roku 315 př. n. l., která byla nalezena v roce 2010 v zátoce Svaté Heleny, patří k dosud neznámé větvi stromu života lidí. Jde o padesátiletého muže, který je prvním starověkým člověkem z oblasti subsaharské Afriky, u něhož se podařilo sekvenovat DNA.

Je to náš praotec Adam?

Antropolog Adam Morris z Univerzity v Kapském Městě, který nález zkoumal, zjistil, že metr padesát vysoký muž byl mořský sběrač. Studii vedla Vanessa Hayesová z ústavu pro lékařský výzkum v Sydney, podle které se jeho předkové oddělili od mitochondriální Evy někdy před 150 000 lety. Říká: „Patří k nejstarší divergentní linii, kterou známe.“ Při zkoumání a porovnávání mitochondriálního genomu z pozůstatků tohoto muže a současných Afričanů zjistila, že se oddělil od potomků Evy daleko dříve, než dosud nalezené skupiny jihoafrických národů – Khoisané.

Vědci se domnívají, že městské a venkovské oblasti se budou v rámci lidí stále více diferencovat.

Jak budou vypadat lidé v budoucnosti: Pokud lidstvo nevyhyne, změní samo sebe

Ke kořenům lidstva

Ač tohoto lovce mořských živočichů dělí od mitochondriální Evy staletí, i on poskytuje cenné informace o genetické výbavě všech lidí. Vědci tak můžou zmapovat šíření raných lidí, sekvenování informací zděděných po rodičích může poskytnout obraz o mísení jednotlivých skupin. Pomocí mitochondriální DNA, která se dědí po matce, dnes genetici zkoumaní její změny v průběhu let, určují větve lidské populace, jak došlo k osídlení celého světa člověkem. Jde o spolehlivé důkazy, že dnešní moderní člověk pochází z Afriky. A jak Hayessová říká, „… blížíme se krok za krokem ke kořenům lidstva.“

Zdroje: www.si.eduwww.newscientist.com