Africká pramatka Eva
V době, kdy tehdejší člověk začal plodit své potomky, nebyla na světě zcela jistě pouze jedna žena. Ale lidstvo svou Evu má. Je to mitochondriální Eva, která žila v jižní Africe před 100 000 až 200 000 lety. Zatím nejbližší genetická shoda s naší společnou „pramáti“, která byla dosud objevena, tedy zatím její nejbližší příbuzný, je muž, který lovil ryby na pobřeží jižní Afriky a zemřel v roce 315 př. n. l.
Všichni lidé na světě mají společného předka díky DNA v mitochondriích
Co prozrazuje DNA
Všichni lidé na světě mají společného předka díky DNA v mitochondriích, které dědíme po matce. V DNA Evy a jejich vrstevnic se nacházely genetické variace, které má současný člověk. V určitém období na dlouhé cestě člověka však došlo k přerušení této linie, různé populace se geneticky oddělily a daly tak kořeny vývoje etnických skupin; lidé se liší barvou kůže, očí, vlasů. Další kostra z doby kolem roku 315 př. n. l., která byla nalezena v roce 2010 v zátoce Svaté Heleny, patří k dosud neznámé větvi stromu života lidí. Jde o padesátiletého muže, který je prvním starověkým člověkem z oblasti subsaharské Afriky, u něhož se podařilo sekvenovat DNA.
Je to náš praotec Adam?
Antropolog Adam Morris z Univerzity v Kapském Městě, který nález zkoumal, zjistil, že metr padesát vysoký muž byl mořský sběrač. Studii vedla Vanessa Hayesová z ústavu pro lékařský výzkum v Sydney, podle které se jeho předkové oddělili od mitochondriální Evy někdy před 150 000 lety. Říká: „Patří k nejstarší divergentní linii, kterou známe.“ Při zkoumání a porovnávání mitochondriálního genomu z pozůstatků tohoto muže a současných Afričanů zjistila, že se oddělil od potomků Evy daleko dříve, než dosud nalezené skupiny jihoafrických národů – Khoisané.
Ke kořenům lidstva
Ač tohoto lovce mořských živočichů dělí od mitochondriální Evy staletí, i on poskytuje cenné informace o genetické výbavě všech lidí. Vědci tak můžou zmapovat šíření raných lidí, sekvenování informací zděděných po rodičích může poskytnout obraz o mísení jednotlivých skupin. Pomocí mitochondriální DNA, která se dědí po matce, dnes genetici zkoumaní její změny v průběhu let, určují větve lidské populace, jak došlo k osídlení celého světa člověkem. Jde o spolehlivé důkazy, že dnešní moderní člověk pochází z Afriky. A jak Hayessová říká, „… blížíme se krok za krokem ke kořenům lidstva.“
Zdroje: www.si.edu, www.newscientist.com
