Pravda o železné panně: Děsivý mučicí nástroj měl překvapivou historii

Redakce | 4. 11. 2019
V muzeích najdeme i jiná mučidla fungující na obdobném principu.
Hřeby se prý zarývaly do oběti postupně a pomalu.

Skříň ve tvaru lidského těla, jejíž vnitřní stěny jsou posety ostrými hroty, nahání hrůzu v muzeích tortury po celém světě. Kdo takový šílený mučicí nástroj vlastně vymyslel a kolik lidí v něm zakusilo trýznivou smrt?

Železná panna bývá považována za středověké zařízení, které nutilo vyslýchané zločince k doznání, nebo je rovnou usmrtilo. Kovové hroty či hřeby se nebožákovi vbíjely do těla postupně a strategicky, aby nezasáhly důležité orgány, a smrt se tím oddálila. Některé panny prý měly otvory i pro oči, díky kterým mohla být oběť ke svému nevýslovnému utrpení navíc i oslepena.

Fritz Honka: Tragikomický vrah bezzubých prostitutek dožil v pečovatelském domě
Magazín

Fritz Honka: Tragikomický vrah bezzubých prostitutek dožil v pečovatelském domě

První zmínky o tomto důmyslném mučicím zařízení najdeme v latinském textu z 5. století, který líčí hrozivou smrt římského generála Marka Atilia Regula. Tento nešťastník byl prý zamčen do jakési skříně pobité hřeby, nezemřel však na vykrvácení, ale na spánkovou deprivaci; jeho tělo se nabodlo na ostré hřeby jen ve chvíli, kdy usínal.

O něco odlišný příběh popsal řecký historik Polybios ve 2. století př.n.l. Spartanský tyran Nabis podle něj nechal zhotovit sochu své manželky v životní velikosti a celý její povrch pobil kovovými ostny. Pokud někdo z poddaných odmítl zaplatit daně, byl nucen vražednou královninu atrapu obejmout.

Jak fungovala obávaná Španělská bota, nástroj hojně využívaný inkvizicí
Magazín

Jak fungovala obávaná Španělská bota, nástroj hojně využívaný inkvizicí

Tímto výčet historických důkazů o praktickém použití mučidel fungujících na principu železné panny překvapivě končí. Středověk možná nebyl zrovna mírumilovným obdobím, ale odsouzence do beden opatřených hřebíky nezavíral. Mýtus o železné panně coby středověkém nástroji se zrodil teprve v 18. století a zřejmě souvisel se snahou tehdejších intelektuálů odsoudit dobu temna jako éru barbarství a nehumánnosti. Německý historik Johann Philipp Siebenkees tehdy napsal, že byl v železné panně počátkem 16. století utýrán jistý padělatel mincí. Novodobí vědci se však kloní k názoru, že si to vymyslel.

Jisté je, že se do dnešní doby žádná železná panna z období středověku nezachovala. Všechny exempláře umístěné v muzeích mučicích nástrojů byly zhotoveny v nové době jako repliky domnělých zařízení, aby přivábily návštěvníky a jitřily jejich představivost.