Neštovice se na člověka přenesly pravděpodobně z hlodavců už kolem roku 10 000 př. n. l. Za kolébku nemoci bývá považována Indie, kde se pravděpodobně nakazili vojáci Alexandra Makedonského. Římané se s virem setkali v dnešním Íránu v tažení proti Parthům. Nechtěná kořist způsobila Antoniánský a následně Cypriánský mor, který zcela rozložil římskou společnost.

Zdroj: Youtube

Bolestivé virové onemocnění se díky válečným výpravám a kolonizaci rozšířilo do celého světa. Ničivé epidemie spolu se spalničkami, chřipkou a tyfem vyhladily 90 % všech původních obyvatel obou Amerik. Podobný osud čekal také na obyvatele Austrálie, Nového Zélandu a Oceánie.

Pravé neštovice a děti Marie Terezie

Mezi známé oběti nemoci patří například král Ludvík XV., ruský car Petr II., rakouský císař Josef I. nebo bratr manžela Marie Terezie Leopold Lotrinský. I sama císařovna měla se smrtícím virem osobní zkušenosti. V roce 1763 přišla o život teprve dvacetiletá manželka jejího syna Josefa II. Isabella Parmská. O pět let později zemřela její druhá snacha Marie Josefa Bavorská.

Jakmile se nemoc objevila v paláci, bylo těžké se jí vyhnout. Přenášela se vzduchem, inhalací kontaminovaného prachu nebo čerstvě znečištěnými předměty. Nakazila se Marie Terezie, její dcery Marie Alžběta a Marie Josefa a nejmladší děti Marie Antoinetta a Maxmilián František. Inkubační doba trvala 12 dní. U postižených se projevily vysoké horečky, bolesti hlavy a kloubů. Po dvou až třech dnech se stav asi na jeden den zlepšil. Choroba ale následně vypukla naplno.

Na kůži se objevily skvrny, jež se rychle měnily v puchýře. Ty po několika dnech začaly hnisat. Horečka oslabovala celý organismus. Právě v těchto dnech pacienti v nepředstavitelných bolestech umírali. Kdo tuto fázi přežil, měl vyhráno. Teplota klesala a rány zasychaly. Po zhojení však zůstaly trvalé jizvy.

„Za svůj život, i život nejmladších dvou dětí mohla Marie Terezie děkovat očkování, konkrétně variolizaci, kterou i přes odpor některých svých poradců podstoupila," říká Petr Svoboda z Univerzity Karlovy. „Očkovalo se hnisem z puchýřů pravých neštovic. Nemoc pak neprobíhala tak silně. Očkovaní však byli stále nakažliví. Nevyhnulo se jim ani ošklivé zjizvení tváře."

Zjizvená princezna

Neočkovaná Marie Josefa a Marie Alžběta bojovaly s nemocí několik týdnů. První zmiňovaná jí nakonec podlehla. Zapsala se tak v roce 1767 mezi až 17 tisíc obětí krutého virového onemocnění. Marie Alžběta sice přežila, její život se ale od základů změnil. Její tvář pokrývaly hluboké jizvy. Kdysi krásné a žádané princezně, které se přezdívalo „Sličná koketa", se zhroutil svět.

„Celý dvůr se jí vyhýbá a obává se jejího zlého jazyka, výstředních a hloupých řečí," zapsal si její bratr Leopold. Kvůli znetvořené tváři ji odmítl i Ludvík XV. a další potenciální nápadníci. Po matčině smrti se stala abatyší Ústavu šlechtičen v Innsbrucku.

Zdroj:

www.denik.cz, www.ct24.ceskatelevize.cz, www.seznamzpravy.cz, www.cesky.radio.cz