Jak vypadaly a žily pravěké ženy: Dnešní muži by jim nestačili

Romantická představa pravěkého lovu velké zvěře (v tomto případě medvěda), na němž se podílí celá rodina. Obraz Emmanuela Bennera z roku 1891

Romantická představa pravěkého lovu velké zvěře (v tomto případě medvěda), na němž se podílí celá rodina. Obraz Emmanuela Bennera z roku 1891

Foto: Wikimedia Commons, Emmanuel Benner, 31. prosince 1891, volné dílo

Donedávna byly pravěké ženy moderní vědeckou obcí vnímány spíš jako slabší článek rodiny. Jejich hlavní náplní života měly být převážně jednoduché manuální práce a starost o děti. Novější studie však ukazují, že to nemusela být tak úplně pravda, a boří stereotypy o rozdělení genderových rolí.  

Na začátku listopadu letošního roku zveřejnili vědci v časopise Science Advances studii o tom, že i pravěké ženy mohly být lovkyněmi velkých zvířat, nejenom muži, jak se doposud tradovalo (Zdroj: globe24.cz). Vědci zkoumali na 20 000 artefaktů v archeologickém nalezištijxa v peruánských Andách. Našli šest hrobů s pozůstatky pravěkých lidí z doby před 9 000 lety. V jednom z Wilamaya Pathrobů byla objevena ženská kostra společně s množstvím loveckých nástrojů: od kamenných hrotů kopí až k opracovaným kamenům na vyvrhování a čtvrcení zvířat. Že se jednalo o ženu, bylo zjištěno pomocí peptidů, tedy látek v zubech, jež jsou markery biologického pohlaví. Všechny předměty, které měla žena uložené vedle sebe, podle tradic musela ve svém životě používat, jinak by nebyly uloženy do jejího hrobu pro cestu do posmrtného života. Tento objev byl poměrně šokujícím poznatkem vyvolávajícím řadu otázek.

Ilustrační foto: Ukázka prehistorického skalního umění, Údolí řeky Draa,MarokoZdroj: Wikimedia Commons, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6727537

Vědci nově předpokládají, že striktní dělba práce byla u našich předků méně výrazná nebo zcela chybějící. Jednodušše se do všech aktivit zapojovali všichni schopní jedinci. Jedním z ukazatelů bylo například vrhání kopí neboli atlatl – zde vynikali muži, ale i ženy před reprodukčním věkem byly schopny dosáhnout srovnatelných výsledků! Po prostudování dalších dokumentů nakonec vědci dospěli k závěru, že na americkém kontinentu mohly pravěké ženy tvořit 30 až 50 % lovců (Zdroj: nedd.tiscali.cz).  Hlavní autor projektu Randall Haas uvedl, že nálezy narušují moderní představy o „genderových pracovních postupech“ a v nerovnosti v očekávání práce žen a mužů.

V roce 2017 byl navíc zjištěn další velice překvapivý fakt -  vědci zjistili, že informace ohledně slavného pohřbu vikingského náčelníka objeveného na počátku 20. století jsou klamné. V hrobě totiž nebyl muž, ale žena… I další korespondující studie zveřejněná roku 2017 v časopise Science Advances dokazuje, že prehistorické ženy byly svalnatější, než jsme si donedávna mysleli.

Oběti moru svážené na kárách do masových hrobů.

Černá smrt doby kamenné. Za úpadkem neolitické Evropy mohla být epidemie moru

Výzkumníci pomocí CT skeneru analyzovali kosti z paží a nohou moderních žen. Zahrnuli elitní závodní veslařky a jiné sportovně založené ženy. Síla kostí sportovkyň byla srovnána s kostí žen od raného neolitu v zemědělských dobách až po zemědělské komunity ve středověku. Tehdejší ženy měly v pažích údajně o 11-16 % větší sílu než dnešní veslařští šampioni. Odlišnosti v kostech pravěkých žen v horní části paže pravděpodobně souvisely s nosnými činnostmi. „Opravdu vidíme, jak se těžká práce na kostech žen za tisíce let podepsala,“ řekla Alison Macintoshová, spoluautorka studie. I když se předpokládá, že si ženy horní končetiny vytrénovaly hlavně při zemědělských činnostech, nemuselo to být výlučné pravidlo. „V mnoha raných zemědělských společnostech byla strava doplňována lovem, takže ženy možná více pracovaly v terénu,“ doplňuje Steven Churchill z Duke University (Zdroj: evolutionaryanthropology.duke.edu).

Všechny tyto studie poukazují na to, jak mohou naše moderní představy o rozdělení genderových rolí ovlivnit interpretaci dějin.

Akční letáky