Kultura Vinča vytvořila v prehistorické Evropě jedno z největších osídlení, přesto pro archeology zůstává jednou velkou záhadou. Vykopávky v okolí Bělehradu naznačují, že tato civilizace v mnoha ohledech předběhla svou dobu; vědce překvapilo například zpracování mědi, jež posunuje nástup doby měděné na evropském kontinentu o 500 let vzad. Nalezené artefakty jsou navíc pomalované znaky, jež se dají označit za pradávnou formu písma. Je jich bohužel příliš málo na to, aby se dal rozluštit jejich význam. Pokud by se však skutečně jednalo o písemný systém, časově by předešel i nejstarší známé písmo klínové.
Největší rozkvět vinčanská civilizace zažila v období 5500 až 4000 let př. n. l. Rozpínala se na území dnešního Srbska, Bosny, Rumunska a Makedonie. Ačkoli zřejmě nebyla politicky sjednocená, jednotlivá sídliště vykazují stejné znaky, které jejich obyvatele spojovaly v ucelenou kulturu.
Domy byly vybaveny nejen pecemi, na kterých se vařilo, ale také primitivními komíny, které odváděly kouř ven. Odpad se házel do speciálně vyhloubené jámy. Lidé spali na vlněných podložkách a kožešinách a chovali domácí zvířata.
Z vykopávek je zřejmé, že už v této době měly evropské ženy smysl pro módu. Jejich oděvy z vlny, lnu a kůže nesloužily jen k zahalení těla, naopak byly velmi zdobné a rafinovaně střižené. Nalezené sošky žen jsou "oblečeny" do krátkých sukní a atraktivních topů, které svým střihem připomínají oděv moderních mladých dívek směřujících na letní diskotéku. Vinčanské ženy nezapomínaly ani na doplňky - na pažích nosily četné náramky, jejichž výrobě bylo očividně věnováno mnoho času i kreativity.
Bez zajímavosti není ani fakt, že Vinčané milovali a možná i trochu rozmazlovali děti. Svědčí o tom nalezená hliněná zvířátka a chrastítka, která zřejmě sloužila jako hračky. Archeologové našli také malé, nemotorně zhotovené kousky nádobí, jež zřejmě děti zhotovovaly v rámci zábavné kratochvíle, podobně jako si dnešní ratolesti hrají s modelínou.
