Pro lebku nalezenou v Kabwe se vžilo označení Broken Hill. Ihned po jejím objevení se stala velkou senzací. Předpokládalo se totiž, že je vůbec prvním příkladem nového druhu hominida zvaného Homo rhodesiensis. Následně ji však byla přiřazena klasifikace Homo heidelbergensis. A pak se i to změnilo, jelikož novější výzkumy ukázaly, že některé znaky vykazují podobnost s Homo erectus, Homo neanderthalensis a moderním Homo sapiens, tedy přímými předchůdci člověka.
Replika lebky z Kabwe.
Lebka byla objevena 17. června 1921 švýcarským horníkem Tomem Zwiglaarem a africkým horníkem, jehož jméno nebylo zaznamenáno. Kromě lebky byla nalezena také horní čelist jiného jedince, křížová kost, holenní kost a dva úlomky stehenní kosti. Lebka byla v době nálezu nazývána "Rhodesian Man", ale nyní se běžně označuje jako lebka z Broken Hillu nebo lebka z Kabwe.
Na dokument o lebce z Kabwe se podívejte tady:
Podivuhodné díry po projektilu...
Jedná se tedy skutečně o první fosilii objevenou v Africe, která měla znaky Homo sapiens. A ať už patřila komukoli, mohla být produktem křížení různých druhů hominidů.
Co však bylo ještě zvláštnější, byl malý otvor kruhového tvaru na levém boku lebky a roztříštěná temenní deska na straně opačné. Podle forenzních vědců mohl být malý otvor vytvořen pouze projektilem s extrémně vysokou rychlostí, například střelou. Projektil, který vnikl do lebky na levé straně, prošel lebkou takovou silou, že zcela roztříštil pravou stranu.
Vzhledem k tomu, že byla společně rovněž nalezena lebka pravěkého tura s naprosto stejným znakem, začalo se spekulovat. Dodnes však není jasné, co ony podivné otvory v lebkách způsobilo.
Lebka z Kabwe.
Jak je lebka stará?
Je sice možné se domnívat, že mohla být způsobena vysokorychlostním oštěpem nebo kopím, ukázalo se, že to není možné. V tomto případě by totiž vznikly v lebce takzvané radiální trhliny nebo proužky, tedy drobné vlasové zlomeniny směřující od místa dopadu. Ty však na lebce nalezeny nebyly, takže je jasné, že projektil musel mít mnohem větší rychlost než šíp nebo oštěp.
"Poškození lebky rhodéského muže nemohlo být způsobeno ničím jiným než střelou," říká německý forenzní expert David Hatcher Childress, s nímž souhlasí i další experti. Pokud by se jejich tvrzení prokázala, je jasná, že lebka nemůže být tak stará, jak se předpokládalo. Ale i to je velmi záhadné, protože kdyby se jednalo o lebku z moderní doby, nemohla by být pohřbena 18,2 m pod povrchem, což potvrzuje, že je stará nejméně několik tisíc let.
Hledání bez konce
Aby se vědci v teoriích konečně zorientovali, jali se zkoumat i další lebky z podobného období, což nakonec vedlo k několika závěrům. I nadále se však objevovaly teorie dokonce i o mimozemských civilizacích (otištěné v deníku The Shields Gazette) nebo o tom, že díry způsobily střepiny z malého meteoritu. Jako nejpravděpodobnější se však jeví teorie, že pravěký člověk mohl být technologicky rozvinutý. A to dokonce na tak vysoké úrovni, že mohl mít i zbraně. Všechny stopy se pak v historii ale ztratily.
Dodnes tedy nemáme jasný důkaz toho, jak byly podivné díry v lebce způsobeny. Pomoci by mohly snad jedině podobné objevy s podobnými zraněními. Jinak si budou vědci lámat hlavy donekonečna.
Zdroje:
en.wikipedia.org/wiki/Kabwe_1, www.badarchaeology.com, www.ancient-origins.net
