Za nejstarší architektonický počin naší historie je považovaný megalitický komplex nedaleko tureckého města Urfa Göbekli Tepe. Byl postavený přibližně v 9. tisíciletí př. n. l. Podle badatelů Michaela Tellingera a Johana Heineho však na naší planetě existovala vyspělá civilizace, která své budovatelské schopnosti realizovala již před 160 000 až 200 000 lety.
Měla obývat oblast jižní Afriky, asi 150 km západně od přístavu Maputo v Mosambiku. Důkazem o její existenci jsou prý pozůstatky kamenných kruhů, rozkládající se na ploše 1500 kilometrů čtverečních. Většina z nich je pohřbená v písku, proto jsou rozpoznatelné pouze z ptačí perspektivy.
Pravěké stavby v Jižní Africe
Toto starobylé město bylo, podle badatelů, součástí větší sítě o rozloze až 10 000 kilometrů čtverečních. Osady měly spojovat silnice, kolem nichž se nacházela terasovitá políčka. Četné zlaté doly v jejich okolí zase naznačují, že dávná civilizace dokázala těžit a zpracovávat kov.
„Námi pořízené snímky, artefakty a důkazy, které jsme naschromáždili, ukazují zcela jiný pohled na historii lidstva,” říká spisovatel Michael Tellinger, jenž se svým kamarádem, hasičem a pilotem Johanem Heinem, kamenné kruhy objevil.
Hlavním problémem je ale stáří těchto pozoruhodných staveb. Bylo určené pouze podle měření rychlosti eroze magmatické horniny doleritu. Jakým způsobem proběhly následné výpočty navíc badatelé neprozradili. Konvenční archeologové a historici si proto nad časovým údajem pouze klepou na čela.
Přepisujeme učebnice?
Také názor, že ztracená civilizace obhospodařovala půdu a měla znalosti metalurgie je přinejmenším diskutabilní. Počátek zemědělství je běžně zařazený do doby neolitu, probíhající zhruba před 8 000 až 5 000 lety před naším letopočtem.
Zpracování zlata a dalších kovů se objevilo kolem roku 6000 př. n. l. v Přední Asii. Proto jsou nálezy Michaela Tellingera a Johana Heinema vědeckou obcí tiše ignorované.
Zdroje: www.lovecpokladu.cz, www.archaeology-world.com, www.thesouthafrican.com
