Ačkoli se milenci ve starém Římě oddávali stejnému druhu "baci" jako my dnes, líbání milované osoby na veřejnosti bylo přísně zakázáno. Bylo totiž považováno za neslušný akt.
Polibek jako strašné ponížení žen
Vdaná žena s vysokým společenským postavením, jako byla matrona, by svého manžela nikdy nelíbala v přítomnosti ostatních. To bylo v rozporu s morálkou, která se od důstojné římské ženy očekávala.
Sami Římané před více než 2000 lety rozlišovali tři různé polibky lásky. Každý polibek pak měl jedinečný význam v závislosti na účelu a okolnostech. Nejstarším ze tří byl osculum, obdoba polibku se zavřenými ústy.
Druhý polibek se označoval jako savium a pochází z latinského suavis. To znamená sladký nebo měkký. Tehdejší obdoba francouzského polibku, tedy nejintimnější a nejvášnivější polibek, který dvojice sdílela.
Posledním typem byl basium, z něhož je odvozen moderní termín bacio, který se dnes běžně používá ve standardní italštině. Nakonec se z něj stal termín, který Římané používali pro označení jakéhokoli typu polibku, ať už jím chtěli projevit náklonnost svým dětem, nebo sdílet intimitu s partnerem.
Ze všech tří byl osculum bezpochyby tím nejzajímavějším. Tento typ polibku rtů na rty měl totiž překvapivou zvláštnost. Zcela odcizenou romantice. Ve starém Římě měla žena povinnost denně líbat svého muže na ústa. Ba co víc, byla povinna líbat i své mužské příbuzné, stejně jako manželovy bratry a bratrance. Toto očekávání, které nás dnes nechává v úžasu, bylo diktováno takzvaným "ius osculi" neboli "právem na polibek". To sahá až k Romulovi a pokračovalo až do císařského období.
Římané líbali manželky z naprosto bizarního důvodu
Toto zvláštní pravidlo sloužilo jako dechová zkouška. Umožňovalo muži ověřit, zda jeho milá pila víno, což byla činnost, která byla v té době ženám přísně zakázána. Pití vína vdanou ženou bylo srovnatelné s tím, když se dopustila cizoložství. Pokud se žena chovala v rozporu se zákonem, měl její manžel zákonné právo se s ní rozvést a v dramatičtějších případech ji i zabít.
Pro více informací se podívejte na toto video:
Rituál políbení v kruhu příbuzných měl tedy za účel očichat ženin dech, aby se potvrdilo, že žena svého manžela nezradila a nezneuctila. Nakonec líbání více členů rodiny přineslo šíření labiálního oparu. To následně vedlo císaře Tiberia k zákazu jeho používání.
Líbání bylo ve starém Římě soukromým projevem vášně. Tu si manželé a milenci užívali v prostředí stěn svého hnízdečka lásky.
Dnes je líbání veřejným projevem romantiky, které je vystaveno na odiv všem. Je sporné, co je správnější. Jedno je však jisté, líbání v Římě bylo trvalou intimní činností, která je stejně věčná jako město samo.
Zdroje:
