Ačkoli výraz "příšerně ošklivý" možná není zrovna vědeckým popisem, jistě lze tušit, že náš předek Pierolapithecus by nevyhrával žádné soutěže krásy. Podívejte se na něj:
Nález, který je jedinečný
V roce 2002 objevili vědci v kouzelné vesnici Els Hostalets de Pierola „evoluční poklad“. Pozoruhodný nález, který zahrnoval dobře zachovalou lebku a částečnou kostru patřící dávnému hominidovi Pierolapithecovi. Tento objev byl sám o sobě mimořádný, protože nález lebky i kostry téhož jedince je ve světě paleontologie neuvěřitelně vzácný.
Vědci, vyzbrojení vyspělou technologií a vášní pro odhalování naší evoluční historie, se pustili do rekonstrukce lebky Pierolapitheca. Pomocí nejmodernějších počítačových tomografů pečlivě poskládali rysy našeho vzdáleného příbuzného. Výsledek? Tvář, kterou by mohla milovat jen matka, ale hlavně tvář, která obsahuje důležité informace o našem původu.
Objev, který mění evoluci člověka
Možná si teď říkáte, co je na tomto podivně vypadajícím tvorovi tak zvláštního? Pierolapithecus je považován za jednoho z nejstarších členů rodiny člověka a lidoopa. Jeho jedinečné rysy obličeje, odlišné od ostatních opic té doby, vědce zaujaly. Domnívají se, že tento hominid měl vzpřímené tělo, které mu umožňovalo viset na větvích stromů a pohybovat se z jednoho stromu na druhý - což bylo nezbytné pro přežití v hustém tropickém pralese.
Pierolapithecus catalaunicus
Ještě významnější je, že tento objev může změnit naše chápání evoluce člověka. Fosilní záznamy jsou, jak vědci často litují, notoricky fragmentární. Neúplné exempláře a deformované kosti ztěžují určení evolučních vztahů klíčových fosilních opic. Pierolapithecus však poskytuje vzácnou příležitost k překlenutí mezer v našich znalostech.
Představte si na chvíli našeho chlupatého, nepříliš pohledného předka, jak se houpe v bujných miocénních lesích dávné Evropy. Tento pozoruhodný tvor s jedinečnou směsicí primitivních a pokročilých rysů představuje zásadní bod na naší evoluční cestě. Jeho svérázná tvář a přizpůsobení nám umožňují nahlédnout do vzdálené minulosti a připomínají nám neuvěřitelnou rozmanitost života, která vedla k naší dnešní existenci.
Ačkoli tedy Pierolapithecus možná nevyhraje žádnou soutěž krásy, jeho objev není ničím jiným než vědeckým zázrakem. Tento "příšerně ošklivý" tvor, jak by si někteří mohli dělat legraci, je naším dávno ztraceným předkem, klíčem k odhalení tajemství našeho evolučního dědictví. Když nahlížíme do minulosti, nemůžeme než žasnout nad složitostí života a fascinující cestou, která nás dovedla až tam, kde jsme dnes.
Zdroje: www.dailymail.co.uk, cs.wikipedia.org/wiki/Pierolapithecus_catalaunicus
