Některé druhy Eurypteridů dosahovaly délky až 2,5 metru. Odhaduje se, že největší známý druh eurypterida, Jaekelopterus rhenaniae, dosahoval délky až 2,5 metru, což z něj činí jednoho z největších členovců, kteří kdy existovali. Eurypteridi byli především mořskými organismy, ale některé druhy žily i ve sladkovodním prostředí.

Celkově byli eurypteridi ve svém prostředí hrozivými predátory, kteří k lovu kořisti využívali velké drápy a silné plavecké schopnosti. Vědci se domnívají, že se živili rybami a menšími členovci, ale nevyloučili, že by si obří štíři pochutnali na člověku, kdyby v té době žil.

Vzhled trochu jako štír

Vědci rekonstruovali podobu eurypteridů na základě fosilních důkazů.

Z těchto fosilií víme, že eurypteridi měli podobný tělesný plán jako dnešní štíři, s hlavohrudí (hlava a hrudník srostlé dohromady) a protáhlým ocasem zakončeným telsonem (žihadlem). Měli velké složené oči a pár chapavých drápů neboli chelicer, které se nacházely na prvním páru končetin. Tato klepeta sloužila k chytání kořisti a ostatní čtyři páry přídatných končetin k chůzi nebo plavání.

Eurypteridi měli pár modifikovaných prvních příklopek, které sloužily k plavání. Tyto končetiny byly zploštělé, připomínaly pádla a sloužily k pohonu eurypterida ve vodě. Některé druhy měly další přizpůsobení k plavání, například dlouhá, proudnicovitá těla nebo kožní chlopně na nohou.

Na jejich podobu se díky rekonstrukci podívejme zde:

Zdroj: Youtube

Plavající dravci se živili trilobity

Eurypteridi byli dravci, kteří žili v různých mořských prostředích, včetně mělkých moří, útesů a ústí řek. Pravděpodobně se živili drobnými bezobratlými, jako jsou trilobiti, ramenonožci a mlži, a také rybami a jinými eurypteridy. Předpokládá se, že některé druhy byly predátory ze zálohy, ukrývaly se v sedimentech a čekaly na kořist, zatímco jiné mohly svou kořist aktivně pronásledovat. Eurypteridi byli také schopni plavat a k pohybu ve vodě používali svůj modifikovaný první pár končetin.

Až dvou a půl metrové monstrum

Eurypteridi se poprvé objevili v pozdním ordoviku, tedy asi před 460 miliony let, a diverzifikovali se během siluru a devonu. Největší rozmanitosti a velikosti dosáhli v pozdním siluru a raném devonu, přičemž některé druhy dosahovaly délky až 2,5 metru. Během karbonu rozmanitost eurypteridů poklesla a na konci permu, přibližně před 252 miliony let, vyhynuli spolu s mnoha dalšími mořskými a suchozemskými organismy.

Příbuzní mořských pavouků

Eurypteridi patří do fylogeneze Arthropoda, kam patří současní členovci, jako je hmyz, pavouci a korýši. V rámci členovců jsou eurypteridi řazeni do vyhynulého podčeledi Chelicerata, kam patří také vyhynulé skupiny, jako jsou mořští pavouci a příbuzní eurypteridů známí jako xiphosurans neboli krabi podkováři. Eurypteridi jsou dále řazeni do vymřelé třídy Eurypterida, která zahrnuje více než 250 známých druhů.

Objevovali se po celém světě

Zkameněliny eurypteridů jsou poměrně dobře zdokumentované, exempláře byly nalezené na všech kontinentech kromě Antarktidy. Zkameněliny eurypteridů jsou často zachované jako formy nebo odlitky v sedimentárních horninách a některé zkameněliny si dokonce zachovaly stopy měkkých tkání, jako jsou žábry nebo trávicí trakt. Jednou z nejznámějších zkamenělin eurypteridů je exemplář Jaekelopterus rhenaniae, který byl objevený v Německu a jehož délka se odhaduje na více než 2,5 metru.

Nová studie

Nová studie o těchto obřích štírech byla publikovaná v časopise Gondwana Research. Je zaměřená převážně na australské mořské štíry z období prvohor. V této době na Zemi ještě nebyli dinosauři a naši planetu ovládali obrovští členovci, jako je hmyz, korýši a štíři. Patřili k největším živočichům na Zemi a jsou to jedni z největších mořských predátorů, kteří kdy byli ve fosilním záznamu pozorováni. V nové studii je odborníci přirovnávají k dnešním velkým bílým žralokům, pokud jde o to, jak vysoko v potravním řetězci by se nacházeli.

Eurypteridi jsou významní nejen pro svou impozantní velikost a dávný původ, ale také pro svou roli v evoluci členovců. Předpokládá se, že chelicery eurypteridů se vyvinuly v tesáky dnešních pavouků, zatímco plovací nohy eurypteridů mohly dát vzniknout plovacímu ústrojí.

neveda.cz, www.livescience.com, en.wikipedia.org/wiki/Eurypterid