Hrdinná smrt Přemysla Otakara II.? Vůbec ne! Byla strašná a tělo krále zneuctili

Jarouš M Komořanský | 17. 9. 2021

Český král Přemysl Otakar II. panoval ve 13. století celých 25 let. Rod Přemyslovců byl na českém trůně velice populární a sám Přemysl Otakar patřil ve své době k nejmocnějším panovníkům, jemuž se povedlo významně rozšířit český stát. Po jeho smrti lidé věřili, že se vrátí zpět jako blanický rytíř.

Smrt oblíbeného panovníka, jenž si vysloužil přezdívku král železný a zlatý, ale vůbec nebyla hrdinná, jak bychom předpokládali. Jeho život sice skončil v bitvě na Moravském poli roku 1278, kde se utkal s tehdejším císařem Rudolfem Habsburským, který byl jeho velkým konkurentem nejen na bitevním poli. Ale je opředena mnoha mýty a záhadami.

Když po pravděpodobné zradě jednoho z vojáků zůstal král v boji prakticky sám, nepřátelé Rudolfova příkazu ušetřit jej neposlechli. Strhli ho z koně a napadli. Poté nepřátelé jeho lebku rozsekli jedinou ranou mečem do čela a ještě když ležel na zádech, dostal dvě sečné rány přímo do obličeje. Jeho tělo navíc bylo přímo po smrti zneuctěno, když jej pomočili nepřátelé a poté vláčeli nahé koňmi po Moravském poli. Chtěli tak zhanobit jeho přízvisko "železný a zlatý" a ukázat, kdo je tady pánem.

Činorodý král

Přemysl Otakar II, založil více než 30 měst, podporoval kláštery, budoval promyšlenou sídelní síť chránící pohraničí a obchodní cesty, mimo jiné také založil část Prahy, dnešní Malou Stranu.

Stejně jako jeho panovnický život, byl i ten soukromý naplněn činorodostí: Byl dvakrát ženatý, podruhé s okouzlující Kunhutou, a s jistou dvorní dámou měl několik levobočků.

Téměř římský král byl trnem v oku

Přemysl Otakar II. padl v pouhých 45 letech. Byl mocným středoevropským panovníkem, výrazně přesahujícím hranice dnešního českého státu, za jehož vlády dosáhlo Království české největšího rozmachu. Ten si udrželo až do doby Karla IV.

Přemysl připojil k naší zemi rakouské země a území království dosahovala až k Jadranu. Kromě expanze do jižních zemí se zúčastnil i křížových výprav do Litvy a Pobaltí, kde založil město Královec (dnes ruský Kaliningrad).

A právě jeho moc, jež ho předurčovala i k tomu, že by dosáhl na titul římského krále, se stala trnem v oku ostatním. Německá knížata nakonec zvolila za římského krále Rudolfa I. z rodu Habsburků a na volbu nebyl ani český král přizván. Rudolf vpadl do rakouských držav a díky hrozícímu povstání Vítkovců se v roce 1276 vzdal všech území kromě Čech a Moravy.

Padl? Smrt obestřena záhadami

O dva roky později došlo k bitvě na Moravském poli a boj obou rovnocenných armád, z nichž každá čítala cca 25 tis. Bojovníků, byl dlouho nerozhodný. Rozhodující okamžik nastal, když Rudolf svými zálohami narušil pravé křídlo.

Zálohy českého krále se daly na útěk. Možné je, že velitel zradil. Jisté je, že české vojsko se dostalo do obklíčení a zahynuli tisíce českých rytířů, včetně samotného krále. Bylo tomu ale skutečně tak?

Jeho smrt obestírají záhady a mýty.

Nešťastný sňatek Přemysla Otakara II.: Kvůli ošklivé Markétě se mu smála Evropa
Magazín

Nešťastný sňatek Přemysla Otakara II.: Kvůli ošklivé Markétě se mu smála Evropa

Zrada českých šlechticů

K jedné z těchto záhad patří i možnost, že král zahynul zradou českých šlechticů. Skutečností je, že byl zabit dvěma rakouskými vojáky, což zcela odporovalo tehdejšímu rytířskému ideálu. Po smrti Přemysla Otakara se však začíná odvíjet další příběh.

Za horkého léta byla jeho mrtvola na voze převezena do Vídně do tamějšího kláštera skotsko-irských benediktinů. Tam však setrvalo jen pouhý jeden den. Proč tam nemohlo zůstat podle plánu, je dodnes tajemstvím.

Na důkaz toho, že je král železný a zlatý, mrtev, pak zůstalo jeho nabalzamované tělo vystaveno v dalším z vídeňských kostelů, u minoritů, celých 30 týdnů.

„Hrátky“ s tělem

„Proudily tam davy Vídeňanů i obyvatel celého Rakouska,“ vysvětluje vídeňská kunsthistorička Dunja Slavik a dodává: „Šlo i o jistou formu ponížení Přemysla Otakara II., ale také o to, aby lidé opravdu uvěřili, že je mrtev. Tento panovník měl velkou podporu nejen obyvatel Vídně, ale také tamního starosty Paltrama od Hřbitova.“

A dodejme, že mezi lidmi opravdu kolovala legenda o králi, který zůstal živ, jenom zmizel a

zase se vrátí jako blanický rytíř…

Ani po této vídeňské anabázi to s mrtvým tělem nebylo jednoduché. Na jaře roku 1279 bylo odvezeno do Znojma, a i zde v prostém hrobě čekalo celých 18 let na důstojný pohřeb. Důvodem bylo to, že král byl v církevní klatbě.

Až poté se jeho ostatky dostaly do Svatovítského chrámu, do románské baziliky a za vlády Karla IV. pak do nově budované gotické katedrály.

A konečně další záhadou je, že srdce panovníka zůstalo ve Vídni, kde bylo na minoritském hřbitově pohřbeno.

Zdroje: plus.rozhlas.cz, www.parlamentnilisty.cz

Tagy Habsburkové Karel IV. Královec Moravské pole Přemysl Otakar II. Rakousko Rudolf Habsburský Rudolf I. Habsburský rytíř Vídeň