Naznačuje to výzkum týmu vědců pod vedením Jana Frolíka z Archeologického ústavu Akademie věd, který začal v roce 2007. Jeho cílem bylo analyzovat kosterní pozůstatky z dob prvních Přemyslovců nalezených na Pražském hradě již v 50. letech minulého století moderními metodami - radiokarbonovým datováním a měřením izotopů stroncia v zubech.
Kosti, jež mají patřit knížatům Spytihněvovi a Oldřichovi, prozradily, že obsahují haploskupinu R1b. Ta je typická pro obyvatele západní Evropy a Britských ostrovů. Nejčastěji se objevuje ve střední a jižní Francii. Pyšní se jí také příslušníci Germánů a Keltů.
DNA v Čechách
Odborníci proto nevylučují, že zakladatel první knížecí a královské dynastie do naší krajiny přišel v jedné z migračních vln. Těch bylo během staletí několik. První masivní stěhování proběhlo před deseti tisíci lety, kdy skončila doba ledová.
Druhé někdy před 7500 lety v rámci neolitické revoluce a třetí v době bronzové. Počátek příchodu Slovanů na území Čech se podle výzkumů datuje do 6. století našeho letopočtu.
Během těchto putování prošla naší kotlinou řada národů z celé Evropy. Není proto divu, že Češi jsou doslova genetickou směskou. Z testů vyplývá, že asi tak tři lidé z deseti mají slovanské geny. Přibližně 25 % současníků mají podobný původ jako Přemyslovci.
Jak vypadali Přemyslovci?
Ti však své kořeny pravděpodobně neřešili. Podle vědců mluvili staroslověnsky a ani svým vzhledem se od zbytku populace nelišili. Dokazuje to digitální rekonstrukce obličejů Spytihněva I. a Vratislava I., synů svaté Ludmily.
Česko-brazilský tým odhalil, že bratři měli modré oči a světle hnědé až nazrzlé vlasy. Pleť měli světlejší. Dosahovali výšky kolem 175 cm, pyšnili se sportovní postavou a zdravými zuby. Účes a střih vousů odborníci odvodili podle dobové módy.
Zdroje: www.aktualne.cz, www.euro.cz
