Gustáv Husák, vrcholný představitel vládnoucí Komunistické strany Československa, byl jedním z mála, kteří za první republiky vystudovali vysokou školu. Patřil tak mezi intelektuální elitu s dobrým vzděláním a rozhledem. „Skvěle manipuloval se svými posluchači, dokázal na sebe strhnout veškerou pozornost. To mu rozhodně pomohlo v jeho politické kariéře," vysvětluje historik a autor rozsáhlé monografie věnované Gustávu Husákovi Michal Macháček.
Ta byla dlouhá. Už v šestnácti letech vstoupil do Komunistického svazu mládeže a za druhé světové války se stal místopředsedou povstalecké Slovenské národní rady a společně s Ivanem Štefánikem zastával post pověřence vnitra ve Sboru pověřenců, výkonném orgánu Slovenské národní rady. V prvních poválečných letech jeho hvězda stoupala vzhůru. Na podzim roku 1947 získal přímý vliv na řízení slovenské policie a v roce 1948 se stal jedním z vlivných aktérů komunistického převratu. O tři roky později ale přišel strmý pád. Byl obviněn z tzv. buržoazního nacionalismu, zatčen a souzen za velezradu, sabotáž a vyzvědačství. 24. dubna 1954 byl na doživotí poslán do vězení.
Asketa Gustáv Husák
„Byl jedním z mála, který se během devíti let v komunistické base nepřiznal," říká Macháček. „Přitom muset strpět kruté mučení." To zahrnovalo bití, psychické týrání, odpírání spánku, jídla i vody. Tato zkušenost se do Husákovi osobnosti natrvalo vryla a zanechala hluboké šrámy.
Pobyt za mřížemi ho naučil skromnosti. Víc než skrblík, byl prý ale asketa a „psí čumák". „Ožil jen, když přišlo na řadu občerstvení a rozvoněla se nějaká ta cigánská pečeně," směje se bývalý reformní komunista Miroslav Kusý. „V tu chvíli se mu rozsvítila očka a najednou byl lidský, ochotný a dalo se s ním povídat. Za svačinu byl jednoduše vděčný."
Husák byl navíc workoholik. V kanceláři trávil minimálně dvanáct hodin denně. Aby ušetřil co nejvíce času a peněz, jídával jen jeden druh jídla. Párky se dvěma rohlíky. „Dával si je na snídani i k večeři," vzpomíná jeho sekretářka Josefína Darášová. „Své okolí tím doháněl k šílenství. Pracoval, kouřil a jedl párky."
Oblíbené jídlo prezidenta Husáka
V restauracích nebo na banketech si bývalý prezident rád dopřál i tradiční českou a slovenskou kuchyni, koňak, bílé víno a pivo. Miloval také rybí olej z tresčích jater. Věřil, že má zázračné léčebné účinky. Ke konci svého života totiž předpokládal, že trpí rakovinou. Ta mu nakonec byla opravdu diagnostikována.
„V září roku 1990 už starý pán vypadal jako tělo bez duše. Odmítal jíst, jen kouřil a sem tam si dopřál skleničku alkoholu," popisuje komunistický historik Vilém Plevza. Po Novém roce 1991 se jeho zdravotní stav dále zhoršoval. Poslední týdny života strávil v nemocnici na Kramárech. Zemřel 18. listopadu odpoledne, na selhání srdeční a dýchací soustavy.
Zdroj:
