Je jasné, že do vesmíru bychom se vždy museli vydat náležitě vybaveni. Ale kdyby se někdo rozhodl opustit naši bezpečnou Zemi bez skafandru, co by jej čekalo? Dlouho by nepřežil.
Jak zanalyzoval astrofyzik Neil deGrasse Tyson, na každé planetě by vás smrt dohnala za jinou dobu. Ve vesmírném vakuu byste bez skafandru přežili maximálně 30 sekund, ale spíš méně, méně než 2 minuty na Merkuru, méně než sekundu na Venuši, 80 let na Zemi, 3 minuty na Měsíci, 2 minuty na Marsu, méně než sekundu na Jupiteru a méně než sekundu na Saturnu, Uranu a Neptunu. To není moc dlouho, že?
Hlavní příčinou naší smrti by bylo udušení, nikoliv stlačení náhlými výbuchy tlaku nebo vzplanutí v důsledku extrémních galaktických teplot.
Na video se podívejte zde:
Všude dobře, na Zemi nejlíp
Zajímavé je, že naše smrt by nebyla okamžitá, protože jak z čísel výše vyplývá, na některých místech byste mohli i pár minut přežít. Ale návštěva jiných planet a světů s sebou samozřejmě nese i řadu jiných komplikací.
Kromě hrozby udušení by nízký tlak mimo naši ochrannou atmosféru způsobil, že bychom poznali ebullismus. To je stav, kdy bod varu všech tělesných tekutin klesá pod běžnou tělesnou teplotu. Naše vnitřní tekutiny se tak mění v zásobárnu bublajících tekutin.
Ve vesmírném vakuu, tedy děsivé vesmírné prázdnotě, nemáme prostě šanci přežít, i když ve vědeckofantastických filmech nám často říkají něco jiného. Lidem mohou explodovat hlavy rozdíl tlaku a nedostatek tepla mají za následek zmrznutí.
Kdybychom nezadrželi dech, mohli bychom ale na některých tělesech přežít asi 30 sekund, které však rozhodně nebudou patřit k nejpříjemnějším okamžikům vašeho života.
Kam rozhodně ne? Životodárná koule zabíjí ihned!
Jednoznačně nejlepší je pro lidi zůstat na Zemi, protože jinde bychom kvůli extrémním podmínkám neměli šanci. I tak se ale doba, kdy bychom podlehli nedostatku vzduchu či čemukoli jinému, liší.
Nejnebezpečnější je Slunce, v jehož blízkosti bychom neměli šanci a vypařili bychom se za méně než sekundu. A to navzdory skafandru. Země za hodinu obdrží tolik sluneční energie, že by pokryla energetické potřeby celého světa.
Podobně jako Slunce, i návštěva Venuše by byla jako přistání v troubě. Teplota zde dosahuje až 400 stupňů a tlak na povrchu planety je asi 90krát vyšší než na Zemi. Skafandr určený pro Venuši by musel být vyroben z titanu, bez něj bychom se zde během pár sekund rozmačkali. Doba přežití na Venuši je asi zhruba jedna sekunda, přestože gravitační síla je zde stejná jako na Zemi.
Venuše je Zemi velmi podobná
A kde bychom přežili tak sekundu?
Ostatní planety naší sluneční soustavy jsou ještě méně přátelské. Na Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu bychom v podstatě okamžitě zemřeli.
Jupiter je jen plynná koule, takže tam není na čem přistát. Kdybychom jen tak „skočili", snesli bychom se do nicoty. Plyny uvnitř Jupiteru jsou kolem jeho jádra pod vysokým tlakem, takže bez jakéhokoli vybavení bychom se rozdrtili okamžitě, tedy ještě méně, než za 1 sekundu.
Saturn, Uran a Neptun by nám tuto sekundu dali. Také tyto planety jsou obrovské plynné koule a člověk by se rozdrtil téměř okamžitě. Navíc prstence na Saturnu jsou vlastně kapky zmrzlé vody nebo čpavku, takže není o čem mluvit.
Saturn
Kde bychom měli maximálně tři minuty života?
Na Merkuru by záleželo na tom, na jaké jeho straně bychom se ocitli. Je to planeta extrémů, a zatímco strana přivrácená ke Slunci je extrémně horká, odvrácená strana je neuvěřitelně chladná. Teplotní rozdíly se tak pohybují od -150 do 425 stupňů Celsia. Navíc zde není vzduch a na Merkuru nebyla dosud zjištěna žádná znatelná atmosféra, s výjimkou stopového množství helia. Bez skafandru bychom zde zmrzli, nebo se okamžitě proměnili v uhlíkovou cihlu. Nepřežili bychom ani dvě minuty. A maximálně 2 minuty za předpokladu, že bychom zadrželi dech!
Stejně tak dlouho, tedy 2 minuty, bychom přežili na Marsu, kam se chystáme pomalu přesidlovat. I když je to sesterská planeta Země, podmínky pro život jsou zde zrádné. Mars je plný pouští, je na něm extrémní zima a má velmi malou atmosféru i gravitaci. Nejvíce by nás ohrozil nízký atmosférický tlak, který je ve srovnání se Zemí téměř vakuem, a i povrchový tlak je hluboko pod Armstrongovou hranicí pro nechráněné lidské tělo. Na Marsu by se z nás bez skafandru v podstatě vypařily všechny tělesné tekutiny, jako je hlen, sliny a pot, a člověk by zůstal zcela vysušený.
Asi o minutu déle, tedy 3 minuty, bychom přežili na našem Měsíci. I zde je neobyvatelná teplota, která se pohybuje od -160 do +120 °C a povrchový tlak je asi 3 x 10-15 barů. Atmosféra je extrémně řídká a skládá se z helia, neonu a některých dalších neobvyklých plynů, včetně sodíku a draslíku. Právě ebullismus a nedostatek kyslíku by nás nejpozději za 3 minuty zabili.
Ale u nás, na Zemi, je průměrná délka života 80 let, takže zde bychom jednoznačně, i bez skafandru, přežili nejdéle. Tak proč Zemi opouštět?
Není nám na Zemi dobře?
Zdroje:
