Májové koťátko
Maminka mi říkala, že jsem takové milé, přítulné májové koťátko, princeznička, tatínek, že se za mnou budou „slejzat“ kocouři z daleka široka jako na smetanu. Narodila jsem se v květnu, mám i pohádkové jméno: Lada. A fakt jsem se rodičům povedla. Možná proto, že mě počali na své vysněné dovolené u moře, ale v každém případě mi předali, pokud jde o vzhled, to „nej“, co měli na svém genovém seznamu. Tatínek husté vlnité vlasy, „smyslné“ rty a hezké zuby, maminka oči jako chrpy a postavu modelky.
Ne šťastný koktejl
Rodiče mi ale také namíchali podivný koktejl povahových genů, který se projevil jako „nemoc“ už v době dospívání. Tenkrát nešlo o fyzickou nevěru, ale jen jakési „paralelky“. Na základce jsem chodila, dá-li se to tak nazvat, i s několika kluky najednou – vlastně jen proto, že jsem se jim líbila a nedokázala je odmítnout. V tanečních jsem začala randit se svým tanečníkem. Jenže tam byl ještě jeden, který ze mě nespustil oči a, no stal se takovým „vedlejšákem“ (ještě ve vší počestnosti). Proč? Chtěl mě.
Někdy po šestnácti jsem začala chodit s Honzou. Skvěle jsme si rozuměli a měl mě rád. Ještě před tím, než jsme strávili svůj první romantický večer, kdy se mnou přišel o panictví, já jsem se nechala připravit o věneček s dorostencem z volejbalu. Byl hezkej, ale nestála jsem já o něho, ale on o mě. Toho dodnes lituju. Když jsem vstoupila do pohlavního života, bylo to jako nasednout na vlak, který nikde nestaví. U vody mě balil jeden kluk, tak jsem se nechala sbalit, snad abych ho nezklamala, nebo o něco nepřišla. Nevím. Pak jsem „vyhověla“ spolužákovi… S Honzou jsme se rozešli.
K vodopádům slz
Můj menstruační kalendářík se rychle začal plnit symboly Ø, což znamenalo „styk“, tedy pohlavní. Když si to zpětně promítnu, nikdy jsem žádného chlapa nelovila, jen jsem se nechala ulovit. Vlastně i mým mužem, ač jsem tehdy chodila s jiným. Měla jsem být jeho skalpem (jak se nikdy netajil), ale jeho lovecká sezóna skončila pohledem do mých očí a u oltáře.
Do manželství jsem vstoupila s přesvědčením, že budu hodná ženuška, která o něho bude s radostí pečovat, starat se o domácnost a děti. Jen pár týdnů po svatbě jsem se vyspala s učitelem autoškoly. Sakra ani nevím proč! Byl malej, tlustej a starej. Ale strašně mě chtěl.
Manželství mi normálně klapalo, včetně postele, žádné problémy jsme neměli. Přesto jsem dál zůstala ta „hodná holka, která neumí říct ne“, vyjádřím-li to slovy textaře Zdeňka Rytíře. Nezměnilo se to ani poté, co přišly na svět naše dvě děti. Ale musím přiznat, že kolikrát to bylo i jinak, že jsem taky o některé stála a chtěla je.
Nechala jsem se balit a hlavu si s tím nelámala. Někdy se mi to i líbilo... (ilustrační obrázek)
Chtěl mě manželův nadřízený, pak jeho podřízený. Vyspala jsem se s každým chlapem, který mě chtěl, i když se mi vůbec nelíbil. Je pravda, že na skutečný styk někdy nedošlo. Není nutné blíže zmiňovat s kým a kde, ale takovou sbírku parohů by muž nedal dohromady, ani kdyby vystřílel všechny jeleny v českých luzích a hájích. Prostě nemám obdoby.
Sečteno a podtrženo
Nebudete mi věřit, ale za více než těch dvacet let o tom můj muž neměl ani tušení, protože to všechno byly „jednorázovky“ nebo to trvalo nanejvýš měsíc, „ujela“ jsem na víkendových pobytech pro ženy, kurzech nebo školeních. Ale hlavně, nebyly to pro mě srdcové záležitosti, ani jsem nehledala naplnění mimo manželskou ložnici. Dokud…
Přišel k nám do firmy, taky se jmenoval Honza. Líbil se mi, to bylo zpočátku vše. Tak zhruba rok jsme se kamarádili, svěřil se, že jeho manželství prochází krizí. Ani nevím, jak to přišlo a musím přiznat, že ani s ním jsem „to“ nechtěla. Stal se ale mým prvním skutečným milencem a já se navíc do něho zamilovala. Tehdy muž poprvé začal tušit, že něco není v pořádku.
Já bohužel taky. Už za pár měsíců jsem poznala, že jsem pro Honzu jen postel, o žádné city u něho nejde. Navíc jsem zjistila (a neptejte se jak), že ta „manželská krize“ jsou jeho milenky. Vyspí se s každou, která mu přejde přes cestu. Trvá to už několik let. Nikdy mi neřekne sbohem. Na pár týdnů si mě odloží, nechá v záloze takovou „udržovačkou“ a já vždycky strašně trpím. Pak se vrátí, než to zase zkusí s jinou.
Mé „heartbreaky“ a promáčené kapesníky někdy kamufluju rýmou, jindy problémy v práci. Svůj milenecký poměr tajím, ale můj muž není blbec. Ví to. Já zase vím, že je to trest za všechny mé nevěry, za všechna srdce, která jsem zlomila, za zklamání, které jsem muži způsobila. Manželství mám v háji, dalo by se to napravit, muž o to stojí, ale já to s Honzou nedokážu skončit navzdory vodopádům slz.
