Tajemný příběh poprvé zachytil mnich cisterciáckého opatství Ralph z Coggeshallu ve své kronice Chronicon Anglicanum kolem roku 1189. Odehrál se v anglickém hrabství Suffolk u městečka Woolpit, jehož okolí bylo proslulé jámami vykopanými v zemi. Ty sloužily k lovu toulavých vlků, kteří terorizovali místní obyvatele.
Psal se rok 1150 a vesničané byly plně zaujati náročnou prací na poli poblíž jedné vlčí jámy. Z ní se najednou zjevily dvě děti. Mluvily neznámou řečí a měly na sobě zvláštní oblečení. Nejzajímavější však byla barva jejich kůže. Byla nazelenalá.
Zelené děti
„Vyděšených děcek se ujal sir Richard de Calne. Na všechno reagovaly tak, jako by to viděly poprvé. Ani nechtěly jíst. Zdálo se, že raději budou hladovět. Když ale na zahradě narazily na zelené fazole, s chutí je snědly. Krmily se jimi dlouho. Postupně si zvykly i na další pokrmy. Zbarvení pleti se pomalu vytrácelo," píše ve své kronice mnich.
Chlapec, který prý podlehl letargii, brzy zemřel. Jeho sestra se však těšila dobrému zdraví. Pojmenovali ji Agnes. Novému životu v luxusu se rychle přizpůsobila a naučila se anglicky. Díky tomu mohla odpovědět, odkud ona a její bratr přišli.
Z jejího vyprávění však nikdo nebyl moudrý. „Jsme obyvateli země svatého Martina," řekla a pokračovala: „Nikdy tam nesvítí slunce. Světlo připomíná mlhavý soumrak." Ani ona sama nevěděla, jak se v Anglii ocitla. Prý s bratrem pásla otcovo stádo krav, když zazvonil zvon. Zvuk vycházel z jeskyně, kterou se děti rozhodly prozkoumat. Její konec však ústil v neznámé vlčí díře nedaleko Woolpitu.
Cedule u vjezdu do Woolpitu s vyobrazením Zelených dětí.
Záhadné děti z Woolpitu
Nakonec byla Agnes pokřtěna, pracovala pro sira Richarda a později se provdala za arciděkana z Ely, Richarda Barre. Stala se z ní obyčejná žena a matka. Dodnes je však její a bratrův příběh obklopen tajemstvím.
Mnoho záhadologů věří, že děti přišly z jiného světa. Jeskyně a vlčí jáma měly být portálem, které je propojily. Další teorie hovoří o tom, že byly potomky vlámských přistěhovalců, jež se v té době usadili v nedaleké vesnici Fornham St. Martin. Proto hovořily jiným jazykem. Tuto domněnku ale vyvrací fakt, že obyvatelé Woolpitu vlámštinu znali. Navíc děti nikdo nehledal.
Podle další hypotézy byla Agnes s bratrem otrávena arzenem, který jim podal hrabě z Norfolku. Jed pak zbarvil pokožku nazeleno. Předpoklad vychází z praxe 19. století. Tehdy se arzen používal k barvení látek. Byl také v cukrovinkách, papíru, hračkách, tapetách a lécích. Mezi příznaky otravy patří zelené ruce a žluté nehty.
Nejpravděpodobněji však zní myšlenka o „zelené nemoci“ zvané chloróza. Je to onemocnění hematopoetického systému, jehož příčinou je nedostatek železa, jež se projevuje nazelenalým odstínem pleti. To by mohlo vysvětlovat, proč Agnes v průběhu času tento nádech ztratila. Záhadou však stále zůstává její tvrzení, že v zemi Svatého Martina byli takto zbarvení všichni obyvatelé.
Zdroje: demiurg.cz, www.historic-uk.com
