Byl známý svým originálním přístupem k předpovědi počasí a svérázným humorem. Nyní, více než dva roky po jeho smrti, se ukazuje, že i jeho odkaz je stejně nekonvenční jako on sám. Zpráva o náhlém úmrtí Jána Zákopčaníka v červnu 2022 zasáhla celou českou veřejnost. Muž, který po léta přinášel do našich domovů nejen informace o počasí, ale i svůj osobitý humor a pozitivní energii, odešel nečekaně ve věku 63 let.
Tajemství odchodu
„Dokázal znovu a znovu diváky překvapovat neotřelým přístupem. Někoho pobavil, někomu zase pomohl lépe snášet životní strasti. Měl přesně ten přesah, který divákům dal pocit, že mu na každém z nich záleží,“ vzpomínají na něj kolegové. Přesná příčina Zákopčaníkovy smrti však nebyla zveřejněna a dodnes zůstává předmětem spekulací. Toto tajemství jen umocňuje auru výjimečnosti, která oblíbeného moderátora obklopovala za jeho života.
Slunce v duši
Zatímco rodina neuspořádala na přání zesnulého ani pohřeb, jedno je jisté – zanechal jim zcela unikátní dědictví. Manželka a tři děti se stali majiteli ochranné známky na slogan „slunce v duši“.
„Představte si, že místo domu nebo sbírky uměleckých děl zdědíte slova. To je přesně to, co se stalo Zákopčaníkově rodině,“ komentují situaci mediální experti. „A je to vlastně perfektní metafora pro jeho život a kariéru – vždy dělal věci jinak a po svém.“
Cesta k legendárního pozdravu
Získání ochranné známky na „slunce v duši“ však nebylo pro Zákopčaníka jednoduché. V roce 2001 musel svůj oblíbený pozdrav přestat používat poté, co byl na trh uveden bylinný likér téhož názvu. „Byl jsem z toho tehdy dost nešťastný,“ svěřil se Zákopčaník v jednom z rozhovorů. „Ten pozdrav byl součástí mě, mé identity. Nemohl jsem se smířit s tím, že bych o něj přišel.“ Moderátor se však nevzdal. Úřad pro ochranu průmyslového vlastnictví nakonec rozhodl v jeho prospěch a označil pozdrav za všeobecně známou značku spojenou právě s jeho osobou. Ochranná známka na slogan platí až do roku 2029.
Nekonvenční meteorolog
Ján Zákopčaník nebyl jen obyčejným moderátorem počasí. Jeho cesta k této profesi byla plná zvratů a náhod. „Maminka si přála, abych se stal knězem, já jsem chtěl být pilotem, archeologem a nakonec jsem zatoužil po studiu astronomie,“ vzpomínal na své mládí. Nakonec vystudoval meteorologii na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, a to jen proto, že v roce, kdy se chtěl hlásit na astronomii, tento obor neotevírali.
Jeho televizní kariéra byla stejně pestrá jako jeho život. Od roku 1994 se stal tváří předpovědi počasí v České televizi, kde si získal srdce diváků svým originálním přístupem. „S nadšením jsem třeba sledoval nějakého Australana, který předpověď počasí zazpíval,“ popisoval Zákopčaník, kde se inspiroval. „Ale zároveň se nesmí vytratit to málo, co do toho z meteorologie můžeme a máme dát.“
Stíny popularity
Zákopčaníkova popularita měla i své stinné stránky. Stal se terčem drsných vtipů v satirickém pořadu Česká soda, což vedlo k jeho odvetnému kroku přímo v živém vysílání. A odvetu pojal po svém: přímo ve vysílání předpovědi počasí nechal promítnout obrázek tří prasat a označil je za Čtvrtníčka, Šteindlera a Vávru, tedy trojici, která stála za Českou sodou. Tento incident mu vynesl pokutu a několikadenní zákaz vystupování na obrazovce.
Dramatické chvíle zažil i ve svém osobním životě. V roce 2004 se stal obětí násilné likvidace zahrádkářské kolonie, kde měl pozemek. „Ze třetiny chatek zbyla jen suť, zbylé domky najatí muži vyrabovali,“ popisovala tehdy média incident, který Zákopčaníka hluboce zasáhl.
Odkaz, který přetrvá
I přes všechny životní bouře si Ján Zákopčaník zachoval optimismus a víru. „Je to spíš o tom, že to slunce v duši musím stále naplňovat, udržovat při životě. Není to něco, co běží samo od sebe,“ vysvětloval svůj životní postoj. „Je to vlastně krásný symbol toho, jaký Ján byl,“ říká jeho dlouholetá kolegyně Dagmar Honsová. „Vždy, když na něj vzpomínám, usmívám se nad tím, jak byl svůj. Za jakéhokoliv počasí vždy dokázal do místnosti přinést neuvěřitelný klid.“
Zdroje: www.denik.cz, www.onlyu.cz