Uhádnete nejčastější příčiny smrti ve starém Řecku? Do této doby byste se narodit nechtěli

Tereza Malá | 8. 1. 2023

Úmrtnost v starém Řecku a Římě byla obecně velmi vysoká, zejména pro děti a mladé lidi. Průměrná délka života byla mnohem kratší než v současnosti, zejména v důsledku infekčních nemocí a úrazů, které byly běžné v těchto dobách. Na co však lidé umírali nejčastěji?

Nedostatek dostupné zdravotní péče přispíval k vysoké úmrtnosti ve starém Řecku a Římě. V některých oblastech byla úmrtnost dokonce ještě vyšší v důsledku válek, hladomorů a jiných katastrof. Obecně však byly nejčastějšími příčinami smrti infekční nemoci, jako je malárie, cholera a různé respirační choroby, stejně jako životní styl a dieta, které mohly vést k srdečním chorobám, vysokému krevnímu tlaku a cukrovce. Dále byly běžné úrazy způsobené boji nebo nehodami a různé druhy násilí. Mnoho lidí také zemřelo v důsledku porodních komplikací nebo v důsledku chudoby a nedostatku dostupné zdravotní péče.

Na video se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

Narodil ses, ale rozhodně nemáš vyhráno

Kojenecká úmrtnost a porody byly ve starověkém Řecku a Římě jednou z nejčastějších příčin úmrtí, stejně jako i v ostatních společnostech před 18. stoletím. Zejména porodní komplikace a slabý imunitní systém v kojeneckém věku vedly k tomu, že nejvíce dětí umřelo již do roku po porodu (asi 25 % až 30 %). Velmi častá byla také úmrtí v prvních deseti letech života.

Spočítáme-li si to jednoduchou matematikou, pak se tehdejší rodiče museli obecně smířit s tím, že ze šesti dětí jim dvě zemřou ještě v kojeneckém věku a třetí zemře a zřejmě se rovněž nedožije dospělosti. Dětská úmrtnost byla obecně velmi vysoká až do konce 18. století, kdy se úroveň péče zvýšila, zejména díky počátkům očkování.

Epidemie a nemoci

Ve starověku zabíjely i dnes běžné nemoci a samozřejmě epidemie, jež postihovaly děti i dospělé. Velmi často řádily mezi lidmi spalničky a neštovice, které zabíjely obrovské množství dospělých i dětí. Stejně hrozivý byl i mor. Antonínův mor (10 tisíc obětí) i Cypriánův mor, které přišly ve dvou vlnách, byly pravděpodobně způsobeny buď neštovicemi, nebo spalničkami, případně jejich kombinací. Během Cyprianova moru dokonce klesl počet obyvatel egyptské Alexandrie o více než 50 %.

Kromě těchto běžných nemocí byly velmi obvyklé ve starověku i četné bakteriální choroby, zatímco infekční choroby se překvapivě tolik nevyskytovaly. Jejich důvodem byly nedostačující hygienické podmínky a likvidace odpadu, tedy ideální prostředí pro vznik bakterií a nemocí. Například tyfus zabil v průměru 70 000 až 100 000 z půl milionu obyvatel města, stejně zákeřné byly záškrt a cholera.

Jaké byly epidemie cholery v 19. století: Hygiena byla horší než ve středověku
Magazín

Jaké byly epidemie cholery v 19. století: Hygiena byla horší než ve středověku

Války a další běžné příčiny úmrtí

Války a boje se ve starověku rovněž vysokou měrou podílely na úbytku obyvatelstva. Jen boje za Alexandra Velikého měly za následek smrt více než 200 000 lidí během necelých patnácti let. Ještě horší pak byly války punské mezi Římskou republikou a Kartágem, kdy zemřelo přes milion lidí. V dalších velkých bitvách pak zemřely další desetitisíce lidí a v průběhu občanských válek, které pustošily Římskou říši mezi lety 190 a 280 n. l., dokonce miliony. Bujela a kvetla i zločinnost, často docházelo k požárům a dalším přírodním katastrofám. Ve srovnání s válkami a dětskou úmrtností však byly přírodní katastrofy vlastně daleko menší hrozbou.

Zdroje: www.ranker.com, www.historydefined.net, lessonsbeyondthestory.com

 

 

Tagy Alexandr Veliký Alexandrie Kartágo katastrofa nemoc Řím Starověké Řecko Starověký Řím válka