Elizabeth Short vyrostla na Floridě a do Kalifornie zamířila ve svých 18 letech, aby našla cestu k otci, kterého od šesti let neviděla. Počáteční radost z opětovného shledání ale brzy vystřídaly hádky, a tak se dívka rozhodla z otcova domu odstěhovat a žít na vlastní pěst. Tento pokus neskončil zrovna slavně, brzy ji zadržela policie za pití alkoholu před dosažením zletilosti.
Elizabeth se vrátila na Floridu a navázala vztah s důstojníkem letectva Matthewem Gordonem. Bohužel stále zuřila válka a mladý muž musel do Indie bojovat proti Japoncům. Z první letecké nehody se zotavil a poslal Elizabeth dopis, ve kterém ji požádal o ruku. Ke druhému neštěstí došlo těsně před koncem války a Gordon ho tentokrát už nepřežil.
Zlomená dívka odcestovala do Los Angeles, našla si zde práci servírky a snila o tom, že se stane herečkou. 15. ledna roku 1947 však byla nalezena v parku mrtvá, s trupem odděleným od nohou. Na první pohled šlo o dílo brutálního sadistického vraha: její tvář byla rozseknuta od koutků úst k uším do strašidelné grimasy klauna. Z prsou a stehen jí kdosi odřízl kusy masa, tělo pak ale očistil od krve a ponechal ho naaranžované v pozici s rukama složenýma za hlavou. Oddělení trupu bylo provedeno s chirurgickou přesností, očividně až po smrti oběti.
Vyšetřování mužů, se kterými se Elizabeth stýkala, nepřineslo žádné výsledky. Dotyční měli věrohodná alibi a veškerá obvinění proti nim vznesená byla zase stažena. Tisk se mezitím rozepisoval o kráse a smutném osudu zavražděné dívky. Začal ji přezdívat Černá Dahlia, zřejmě v souvislosti s tehdy populárním kriminálním filmem, který nesl název Modrá Dahlia.
Elizabeth Short
Pouhých 9 dní po objevení těla přišla na policii podezřelá obálka se vzkazem sestaveným ze slov vystřižených z novin: "Zde jsou osobní věci Dahlie, dopis bude následovat." V obálce se nacházel rodný list zavražděné, její vizitky, fotografie a adresář. Balíček byl pečlivě otřen benzínem, aby z něho policisté nemohli získat otisky prstů.
V březnu pak plavčíci na útesech našli hromádku mužského oblečení s dopisem neznámého sebevraha: "Čekal jsem, až mě policie dopadne za zabití Černé Dahlie, ale nestalo se tak. Jsem příliš zbabělý na to, abych se vydal sám, takže tohle je pro mě nejlepší cesta." (Zdroj: en.wikipedia.org)
Oblečení policii neposkytlo žádné vodítko k identitě jeho majitele. Z moře navíc nevyplulo žádné tělo, které by potvrdilo, že se tu někdo opravdu utopil. Případ stále nebyl vyřešen a zůstal záhadou dodnes.
Medializace vraždy však měla pozoruhodný vedlejší efekt: policistům se začali ozývat muži, kteří o sobě tvrdili, že Černou Dahlii zavraždili, ve skutečnosti se však jen snažili na sebe připoutat pozornost a stát se slavnými. Vzhledem k tomu, že jich bylo celkem padesát, ve známost nevešel žádný z nich.
Ještě v roce 2003 vysloužilý detektiv Steve Hodel vydělal velkou sumu peněz na bestselleru, ve kterém za vraha tmavovlasé Elizabeth označil svého otce. V jeho albu totiž našel fotografii ženy, která se zavražděné nápadně podobala. Hodelův otec navíc ve 30. letech minulého století studoval medicínu a zřejmě se přitom naučil i čisté amputaci trupu. Detektiv strávil shromažďováním důkazů 15 let a je přesvědčen, že vrahem Černé Dahlie nemohl být nikdo jiný. Není ale zdaleka sám, kdo objevil "zaručené důkazy" proti svému příbuznému; podobných obvinění americká policie do dnešního dne napočítala pět stovek. (Zdroj: www.theguardian.com, květen 2016)
