V detektivkách se často setkáváme s modelem, kdy práci nepříliš duševně zdatného vyšetřovatele převezme soukromý či rovnou amatérský detektiv. Snad nikdy ale v literatuře nenastane situace, že by případ oběšeného muže s četnými modřinami na těle a pohmožděninami hlavy policie vyhodnotila jako sebevraždu, nebo že by patolog přehlédl viditelné stopy po škrcení. V reálném životě se to však přihodilo, a to dokonce na počátku nového milénia, kdy bychom předpokládali, že policejní práce bude na více než vyspělé úrovni.

V listopadu roku 2001 vypukl požár v jednom z domků ve Slavošově na Kutnohorsku. Jeho majitel, 75letý Jaroslav Šanda byl nalezen mrtvý ve své posteli, obklopen svíčkami, od jejichž plamínků se zřejmě vzňaly textilie. Patolog nepoznal, že byl starý muž uškrcen, a policie případ uzavřela jako úmrtí bez cizího zavinění.

Ještě týž měsíc ze vsi záhadně zmizela 68letá Růžena Skohoutilová. Spolu s ní se ztratily i veškeré její úspory a cennosti. Rodina připustila, že mohla někam odcestovat, byť bylo podivné, že by se s takovým plánem nikomu nesvěřila. Její tělo bylo náhodně objeveno až za půl roku, když příbuzný na zahradě stavěl fóliovník. Policie z vraždy obvinila trojici mužů, kteří v té době v oblasti okrádali důchodce. Důkazy ale chyběly.

V dubnu roku 2002 se postarší manželé Královi v obci Měchonice otrávili plynem ze sporáku. Alespoň tak zněla policejní zpráva. Soudní znalci poukázali na fakt, že kuchyň u Králových byla příliš prostornou místností na to, aby ji plyn dokázal tak rychle zaplnit, ale jejich názor nikdo nevzal v potaz. Během pitvy se pak z nějakého záhadného důvodu nepřišlo na to, že manžele někdo uškrtil kabelem.

Na konci října se smrt vrátila do Slavošova. S oběšeným Josefem Malinou (81) se utrhl trám a policie usoudila, že četné rány na těle a na hlavě utrpěl při pádu. Ve skutečnosti byl omráčen tupým předmětem a surově ukopán k smrti. To ale nikdo nezjistil a případ byl vyhodnocen jako sebevražda.

Tragédii, při které zemřely dvě starší ženy v Brněnci, policie zřejmě označila za vraždu jen díky tomu, že matka obětí Božena Cerháková útok neznámého pachatele jako zázrakem přežila a byla schopna výpovědi. Podala dokonce přesný popis vraha, který seděl na jistého Jaroslava Stodolu z místní ubytovny. Státní zástupkyně však prohlásila, že ke vznesení obvinění to nestačí. Přecijen, paní Cerhákové už bylo 92 let a mluvila poněkud nesouvisle...

K usvědčení pachatelů napomohla až další přeživší oběť, 78letý Josef Peroutka z obce Hrádek. Shodou okolností ten den nedaleko jeho domu potkal vyšetřující policista Jaroslava Stodolu s jeho manželkou Danou. Zeptal se jich, co v Hrádku dělají, ale nedočkal se rozumného vysvětlení. Poté, co Peroutka ohlásil přepadení, už šla policie konečně najisto.

Jaroslav Stodola se pokusil vzít všechny vraždy čistě na sebe, ale když na něho manželka chtěla hodit i ubodání 78leté Marie Čondlové z Kardašovy Řečice, rázně prohlásil, že už ji dál krýt nebude. Čondlovou totiž Dana Stodolová zavraždila sama, bez jeho účasti a možná i bez jeho vědomí. Většinu vražd však spáchali společně.

Za své chladnokrevné činy byli oba odsouzeni k doživotnímu vězení. V roce 2006 se po vzájemné dohodě nechali rozvést a přestali spolu komunikovat. Jaroslav obviňoval Danu, že ho k vraždám naváděla. "Týden mě přemlouvala, ať jdeme někoho okrást, až se jí to povedlo. Pomohl tomu i sex, měl jsem ho za odměnu. Miloval jsem ji, proto jsem do toho vždycky šel," citoval před časem Stodolu server Lidovky.cz. Dana Stodolová prý z místa činu vždy utekla hned poté, co našla peníze, a nechala tam manžela samotného, aby hrůzné dílo dokončil.

Zavražděných by nicméně nemuselo být tolik, kdyby policisté odváděli pořádnou práci. Série pochybení se neobešla bez následků. Ředitel kutnohorské policie, jeho dva zástupci a šéf služby kriminální policie byli podezřelí z trestného činu maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti a hrozilo jim tříleté vězení. Obvinění nakonec nepadla, dotyční byli jen zbaveni funkcí a byla jim snížena hodnost. Jeden od policie zcela odešel.