Podle dvouleté zprávy OSN o katastrofách bylo v posledních dvou desetiletích zaznamenáno 350 až 500 středně velkých až velkých katastrof ročně. Místo toho, abychom to brali jako varování, většina vlád tuto skutečnost slepě přehlíží.
Mezivládní panel pro změnu klimatu podporovaný OSN varuje, že dopady změny klimatu, od veder po sucho a záplavy, budou stále častější a intenzivnější, což poškodí přírodu, lidi i místa, kde žijí.
Opatření na snížení emisí ohřívajících planetu a na přizpůsobení se globálnímu oteplování zaostávají, což je i jeden z důvodů, proč bude svět čelit asi 560 katastrofám ročně. Lidé se zahříváním klimatu a ignorováním rizik dostávají do "spirály sebezničení", což uvrhne další miliony lidí do chudoby, říká OSN.
Katastrofické povodně
Miliardy ročně nepomáhají
Vědecké poznatky jsou jasné. Je méně nákladné přijmout opatření předtím, než katastrofa způsobí zkázu a než čekat, až bude zkáza dokonána, a reagovat až poté, co k ní dojde. "Bít na poplach tím, že budeme mluvit pravdu, je nejen nezbytné, ale i zásadní," uvedla nad poznatky nové studie Mami Mizutoriová, vedoucí Úřadu OSN pro snižování rizika katastrof (UNDRR).
Lidé však hrozeb nedbají a opatření ke snížení emisí ohřívajících planetu a k přizpůsobení se globálnímu oteplování zaostávají. Stále častější a intenzivnější katastrofy v posledních pěti letech zabily nebo postihly více lidí než v předchozím pětiletém období a do roku 2030 by mohly uvrhnout do chudoby dalších 100 milionů lidí. V posledním desetiletí katastrofy stály v průměru asi 170 miliard dolarů ročně, přičemž rozvojové země a jejich nejchudší obyvatelé trpí neúměrně.
Na nové video k tématu se podívejte zde:
Hrozí nám povodně, extrémní sucha, bouře, zemětřesení a další epidemie
Pravdou je, že nejvíce postižení odnesou již tak chudé země, které se z každé přírodní katastrofy vzpamatovávají déle. Například na Filipínách se miliony lidí stále neotřepaly z tajfunu Rai, který udeřil v prosinci a zabil více než 300 lidí a zanechal po sobě další statisíce vysídlených osob a škody ve výši přibližně 500 milionů dolarů.
Maarten van Aalst, ředitel klimatického centra Červeného kříže a Červeného půlměsíce, uvedl, že země musí investovat do budování systémů, které mohou lidem pomoci vyrovnat se s klimatickými hrozbami.
Situaci by mohla vyřešit ambicióznější klimatická politika a rychlejší přechod na zelenou energii. Neodkladná bude i obecná globální pomoc chudým zemím, jež jsou nejvíce postiženy. Tyto země potřebují mnohem větší mezinárodní podporu, aby mohly upřednostnit prevenci před vícenásobnými riziky katastrof a budovat svou odolnost.
Přírodní katastrofy by nás měly potkávat stále častěji
Řešení? Je na nás
Globální oteplení podle zprávy v blízké budoucnosti dosáhne 1,5 stupně Celsia, což způsobí nevyhnutelný nárůst četných klimatických nebezpečí a bude představovat četná rizika pro ekosystémy a lidi.
Časté katastrofy, jež nám hrozí v ještě vyšší míře, zvýší zátěž chudoby ve světě. OSN odhaduje, že do roku 2030 bude v důsledku dopadů změny klimatu a katastrof žít v podmínkách extrémní chudoby dalších 37,6 milionu lidí, uvádí zpráva. Rozvojové země jsou nejzranitelnější, navíc nejsou pojištěné. Pojištění je klíčovým nástrojem, který je třeba přizpůsobit pro obnovu po katastrofách. Je to výzva k adaptaci na "klimatickou nouzi" tím, že se lépe odhadnou ztráty způsobené katastrofami a pojistí se.
Výbuch sopky
Nejvíce postiženy budou Filipíny, Bangladéš, Myanmar, Indie, Indonésie, Pákistán a Vietnam z asijsko-pacifického regionu. První čtyři měsíce roku 2022 byly pro Afriku zničující, neboť čelila nejméně šesti velkým katastrofám způsobeným klimatem.
Podle Světového ekonomického fóra bylo "selhání opatření v oblasti klimatu" označeno za globální riziko číslo jedna s potenciálně nejzávažnějším dopadem v příštím desetiletí.
Zdroje:
www.geo.tv, www.downtoearth.org.in, www.deseret.com, studie, archive.ipcc.ch/
