Když zemřel Neil Armstrong (+82), první člověk na Měsíci, opět ožily spekulace o tom, zda nebyl pouze hlavní postavou grandiózního a skvěle zrežírovaného představení, které i s navijákem spolkl celý svět.

Po Měsíci se v letech 1969-72 prošlo 12 amerických astronautů. Taková je oficiální verze. Co když se ale vše odehrálo pouze ve filmových studiích za pomoci tehdy nejmodernějších triků? Podle posledního průzkum tomu stále věří nejméně 20 milionů Američanů.

Stopy vedou do Hollywoodu

Když v roce 1961 poslal Sovětský svaz do vesmíru prvního člověka, znamenalo to pro Američany citelnou ránu. Odvetný plán byl jasný: Dostat se jako první na Měsíc. Kromě toho vláda chtěla odpoutat pozornost od nepopulární války ve Vietnamu.

Následné starty misí v programu Apollo pak doslova v přímém přenosu sledoval celý svět. Ale co vlastně lidé viděli na vlastní oči? Pouze oslnivé starty raket, které po několika minutách zmizely z dohledu, a potom zase návratové moduly houpající se ve vlnách oceánu. Mezi tím byla veřejnost zahrnuta pouze televizními záběry, rozhlasovými přenosy a později i videozáznamy a fotografiemi. Tedy ničím, co by nešlo snadno zfalšovat. Je jasné, že hlavní podezření vede do Hollywoodu, konkrétně ke slavnému režisérovi sci-fi filmů Stanley Kubrickovi (1928-1999).

Záběry plné triků

Pentagonu a úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) se režisér ozval sám. V roce 1964 chtěl pro film Doktor Divnoláska natočit bombardér B-52. Velitelé ale odmítli. A není divu.

Satirický snímek o letce bombardérů, které mají za úkol svrhnout atomové bomby na Sovětský svaz, se jim nelíbil. Kubrick se ale nenechal odradit a pro záběry letícího bombardéru použil řadu dosud nevídaných triků. Výsledek byl na tehdejší dobu ohromující. Někomu se pak možná vkradla na mysl radikální myšlenka: Když si uměl Kubrick tak dobře poradit s omezeným rozpočtem, co by asi dokázal s neomezeným rozpočtem od NASA?

Zda se skutečně režisér nechal najmout k natočení několika zinscenovaných přistání na Měsíci, nevíme. Je ale s podivem, jaké paralely provázely program Apollo a natáčení Kubrickova nejslavnějšího filmu 2001: Vesmírná odysea. Produkce filmu i samotný měsíční projekt začaly ve stejném roce, film měl premiéru v roce 1968, kdy vrcholil i program Apollo. Na filmu také pracovalo několik lidí přímo z NASA v roli konzultantů.

Natočil snad Kubrick přistání na Měsíci výměnou za štědrý finanční příspěvek a podporu pro svůj film? Zastánci této teorie tvrdí, že na záběrech přistání na Měsíci je jasně patrné použití stejného triku, který Kubrick použil také ve Vesmírné odysee. Takzvaná přední projekce umožňuje promítat za herce určité pozadí, takže to vypadá, že se pohybují v prostředí, které ale není skutečné.

O tom, že záběry z Měsíce ve skutečnosti pocházejí z ateliéru, prý svědčí i řada jiných důkazů. Americká vlajka vlaje, přestože Měsíc nemá žádnou atmosféru, tudíž tam není vítr. Na fotografiích nejsou vidět hvězdy, na jednom kameni je jasně patrné písmeno C a postavy vrhají stíny různými směry, což je prý jasná známka toho, že scénu z několika stan osvětlovaly reflektory.

Cesta na Měsíc je nemožná

Už v roce 1974 vyšla kniha Billa Kaysinga s názvem Nikdy jsme neletěli na Měsíc v níž autor tvrdí, že se Američané rozhodli zfalšovat přistání na Měsíci poté, co Rusové „dokázali", že dostat se na Měsíc je vědecky nemožné. V cestě je prý tak silné radiační pole, že by žádný člověk jeho průlet nepřežil. A o čtyři později přišel do kin sci-fi film Kozoroh 1, který vyprávěl o tom, že první let astronautů Mars byl obrovským podvodem zorganizovaným NASA. Americké úřady samozřejmě veškeré výtky vyvracely.

Astronauti vyvěsili vlajku pomocí horizontální tyče a schválně ji nenatáhli na sto procent, takže byla trochu zkrabacena. Hvězdy nejsou vidět ze stejného důvodu, jako nejsou vidět na Zemi ve dne, písmeno C je prý pouze vlasem na fotografii a stíny se odrážejí do několika směrů, protože se sluneční světlo odráží od samotného povrchu Měsíce. A co se týče radiace v takzvaných Van Allenových pásech, tak sice je člověku nebezpečná, ale astronauti jí byli vystaveni jen v omezené míře, která nebyla nebezpečná.

Na zoubek konspiračních teorií se podíval i populární americký pořad Bořiči mýtů. Ve vakuové komoře dokázal, že vlajka tam paradoxně vlaje mnohem déle než v atmosféře, protože ji nebrzdí vzduch. Vytvořil i prostředí s menší gravitací, která panuje na Měsíci, v němž pak simuloval známé „hopsání" astronautů. Ukázalo se, že plně odpovídá nafilmovaným záběrům.

Padla tak spekulace, že šlo pouze o zpomalené záběry klasického pozemského skákání.

Za zmínku stojí i fakt, že v roce 2009 americká sonda Lunar Reconnaissance Orbiter vyfotografovala na Měsíci přistávací místa misí Apollo, na kterých jsou patrné části měsíčních modulů. Dokonce jsou vidět i vyšlapané cestičky mezi nimi.

A zřejmě s nejpádnějším argumentem, který hovoří proti zfalšování přistání na Měsíci, přišel americký profesor James Longuski. „Jak byste chtěli utajit podvody v programu Apollo, když se na něm během 10 let podílelo 400 tisíc lidí? Vytvořit takový podvod je daleko nemožnější úkol než prostě doletět na Měsíc a přistát tam."

Tajemné Apollo 20
Existuje ještě jedna skupina konspiračních teorií, která naopak věří, že astronauti na Měsíc doletěli, ale už lidem neřekli všechno, co tam objevili. Na některých fotografiích jsou prý po úpravě v grafickém editoru patrné jakési obrovské skleněné věže, patrně opuštěné mimozemské město.

Jiní zase tvrdí, že se při snímkování povrchu Měsíce našel opuštěný mimozemský koráb gigantických rozměrů. Dokonce k němu v roce 1976 prý vzlétla utajená mise Apollo 20 s americko-sovětskou posádkou, která objekt doutníkového tvaru prozkoumala. Na výšku měří zhruba půl kilometru na délku 3,3 kilometru. Navíc je velmi starý, pole odborné analýzy zhruba 1,5 miliardy let.

Zajímavosti

*Šest měsíčních misí programu Apollo přivezlo 381,7 kg měsíčních hornin. Většina je uložena v Houstonu.

*Měsíční vzorky jsou ve srovnání s pozemskými extrémně staré. Jejich stáří je od 3,2 do 4,6 miliard let.

*Když v roce 1961 prezident Kennedy zahájil program na dosažení Měsíce, náklady se odhadovaly na 7 miliard dolarů. Konečné číslo bylo 25,4 miliard.

*Další konspirační teorie tvrdí, že scénář k falešnému přistání na Měsíci napsal spisovatel Arthur C. Clarke a vše financovala společnost Walt Disney.

*V Rusku dodnes nevěří přistání na Měsíci 28 procent lidí.

*Armstrongovi kolegové z Apolla 11 Buzz Aldrin (82) a Michael Collins (81) stále žijí.

Tajemství slavné věty: Je v ní chyba!
Malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo. Tuto slavnou větu vypustil Neil Armstrong poté, co se jeho noha dotkal povrchu Měsíce.

Podle pozdějších analýz zvukového záznamu udělal Armstrong gramatickou chybu, když neřekl neurčitý člen „a", čímž by věta ztratila smysl a zněla by: Malý krok pro lidstvo, obrovský krok pro lidstvo. Podle NASA ale neurčitý člen zazněl, jen nebyl tak výrazný kvůli Armstrongovu ohijskému přízvuku.

Další kritikové tvrdili, že věta je natolik působivá, že nemohla být náhlým nápadem, ale byla přede připravena v Bílém domě. I to ale NASA odmítá a ohání se tvrzením lingvistů. V Armstrongově intonaci je prý jasně patrné vzrušení, takže jde o spontánní reakci. Navíc kdyby byl výrok připraven předem, určitě by se v něm objevila spojka „ale".

Záběry přistání na Měsíci

Neil Armstrong: Boj o život i o rodinu

*5. 8. 1930 - +25. 8. 2012

V letadle seděl poprvé v šesti letech při vyhlídkovém letu. V patnácti získal pilotní průkaz, dříve než řidičské oprávnění. V korejské válce úspěšně absolvoval 78 bojových misí. Těžko hledat lepšího pilota, než byl Neil Alden Armstrong.

Narodil se v rodině úředníka vlády v Ohiu jako nejstarší ze tří sourozenců. Peníze si zprvu přivydělával jako poslíček lékárny, později získal stipendium ke studiu stavby letadel. Před nástupem do NASA pracoval jako testovací pilot. Ještě než se proslavil jako první muž na Měsíci, šlo mu dvakrát o život.

Smrt dvouleté dcery

V březnu 1966 odstartoval v letu Gemini 8 na oběžnou dráhu Země. Kvůli zaseknuté trysce začala loď nekontrolovatelně rotovat rychlostí jedné otáčky za sekundu, takže posádce hrozila ztráta vědomí. Armstrongovi se ale podařilo plavidlo stabilizovat. Při testování letového trenažéru v květnu 1968 opět selhala technika a Neila zachránila jen pohotová katapultace.

Když o rok později letěl na svou slavnou misi, jen málokdo tušil, že byl jeho soukromý život v troskách. V roce 1956 si vzal Janet Shearonovou, narodil se jim Eric a potom dcera Karen, která ale měla tragický osud. Ve dvou letech zemřela na mozkový nádor. Manželé o rok později přivedli na svět ještě syna Marka, ale na neštestí se jim nedařilo zapomenout. Po návratu Apolla 11 Armstrong ohlásil, že neplánuje další kosmický let a místo toho se soustředil na záchranu téměř rozpadlé rodiny.

Krach manželství

V roce 1971 z NASA odešel a působil jako profesor leteckého inženýrství. Později se stal místopředsedou prezidentské komise, která vyšetřovala nehodu raketoplánu Challenger z roku 1986.

V roce 1991 přišel během tří měsíců o matku i otce. Zřejmě vlivem stresu pak při lyžování v Aspenu dostal infarkt.

O tři roky později jeho manželství definitivně zkrachovalo. Ještě téhož roku si vzal Carol Knightovou, s níž se o dva roky předtím seznámil na golfu.

Stáhl se z veřejného života a žil na své farmě. Také přestal dávat autogramy, protože se dozvěděl, že se s nimi obchoduje. V roce 2005 zažaloval tehdy dvacetiletého holiče Marxe Sizemora, který jeho vlasy prodal v dražbě za tři tisíce dolarů. Peníze nakonec putovaly na charitu.

Armstrong zemřel na komplikace po operaci srdce.