Ještě dnes zprávám o přistání člověka na Měsíci nevěří téměř 20 % Američanů, 25 % Britů a 28 % Rusů. Pochybnosti rozvířila v roce 1974 kniha Billa Kaysinga nazvaná Nikdy jsme neletěli na Měsíc, ve které se tvrdí, že americká vláda ve spolupráci s NASA výlet kosmonautů na přirozený satelit Země zfalšovala, aby nezůstala pozadu za Sověty, kteří se chlubili prvenstvím ve vyslání člověka do vesmíru.

Podobné závody nebyly během studené války ničím výjimečným. Bylo by však možné, aby Američané zapojili do vesmírného programu Apollo 400 tisíc pracovníků, aniž by ho zrealizovali?

Nevěřící Tomášové poukazovali například na skutečnost, že na pozadí záběrů z Měsíce zcela chybí hvězdy. Podezírali NASA, že imitaci hvězdných seskupení schválně vynechala, jelikož zkušení astronomové by v budoucnu mohli snadno dokázat, že jde o falzifikát. Jaká byla odpověď vědců?

Neil Armstrong a jeho kolegové prý pouhým okem hvězdy okolo Měsíce viděli. Fotoaparát je ale nezachytil, protože byl nastaven na režim denního světla, který osvětloval jen předměty v popředí a automaticky začerňoval pozadí.

Druhý spor vypukl okolo americké vlajky, kterou astronauti hrdě zapíchli do měsíční zeminy. Příznivci konspiračních teorií se divili, že vlajka vlaje, ačkoli na Měsíci není žádná atmosféra, a tudíž ani vítr. Ve skutečnosti byl však prapor upevněn na horizontální tyč a trochu nakrabacen, aby jen budil zdání pohybu. Porovnáním snímků pořízených těsně za sebou se potvrdilo, že zatímco jeden z kosmonautů zdvihl ruku, aby vlajce zasalutoval, samotná vlajka setrvala v nezměněné pozici.

Podezřelé byly také stíny vrhané různými směry, jako by šlo o scénu osvětlovanou několika reflektory. I tento efekt má však logické vysvětlení: na Měsíc dopadá světlo hned z několika stran - nejde jen o přímé sluneční paprsky, světlo se odráží od Země i od samotného měsíčního povrchu. Pokud by navíc vědci z NASA v hollywoodském studiu tento detail nedomysleli, šlo by o práci vskutku amatérskou.

Hmatatelným důkazem o přistání na Měsíci jsou pak horniny, jejichž stáří se odhaduje na 3,2 až 4,6 miliardy let. To je podstatně více než jakékoli vzorky odebrané z planety Země.

Zdá se tedy, že navzdory všem pochybovačům lidé na Měsíc skutečně vkročili. Ostatně kdyby šlo o podvod, jednalo by se zřejmě o nejdražší hollywoodskou nahrávku v historii: mise Apollo stála americkou vládu celých 25,4 miliard dolarů.