Muži ve starověkém Egyptě menstruovali: Důvodem byl zdravotní problém

8. září 2020 četba na 3 minuty
Egypťané se po dlouhá staletí domnívali, že existuje mužská obdoba menstruace.

Egypťané se po dlouhá staletí domnívali, že existuje mužská obdoba menstruace.

Foto: Pixabay.com

Menstruace a vše kolem ní bylo vždy spojováno s něžným pohlavím. Výjimku tvořil starověky Egypt. Muži zde totiž krváceli z močového ústrojí. Skutečně Egypťané menstruovali, nebo bylo za tímto jevem něco jiného?

V moderní době se, díky stále více prosazovaným liberálním myšlenkám, zvyšuje genderová vyváženost, a tak jsou si ženy a muži v mnoha věcech rovni.  V minulosti se však tento fakt týkal i striktně ženské záležitosti, a to menstruace. Častěji se v souvislosti s pravidelným krvácením hovoří o problémech, které tento proces doprovází, tedy o změnách nálad, přecitlivělosti či bolesti hlavy. PMS neboli předmenstruační syndrom prožívá prý společně se ženou i její muž. Ve starověkém Egyptě však muži sami také menstruovali.

Důvodem přítomnosti krve u mužského pohlaví samozřejmě není vypuzení tzv. výstelky připravené pro oplodněné vajíčko, jak je tomu u žen, nýbrž závažné parazitární onemocnění zvané schistosomóza. Tuto nemoc způsobuje krevní motolice, zvaná krevnička močová. Parazit se usazuje v žilách močového měchýře, kde klade vajíčka. Ta při průchodu močovým ústrojím poškozují tkáně. V těle vznikají záněty a při zanedbání léčby může dojít ke vzniku nádoru nebo cirhóze jater. Drtivá většina nakažených touto nemocí pochází ze subsaharské Afriky.  Lékaři projevům této nemoci dlouho nevěnovali dostatečnou pozornost. Nakažení kašlali, bolelo je břicho, trpěli horečkami nebo nacházeli ve své moči krev. Onemocnět mohly i ženy, u kterých se schistosomóza projevovala bolestí v podbřišku a znepříjemňovala tak pohlavní styk.  

Poprvé bylo onemocnění popsáno v roce 1851 německým lékařem Theodorem Bilharzem. Nalezeny byly ale i mnohem starší záznamy. Prvotní popisy této nemoci pocházejí právě ze starověkého Egypta. V mumiích byla objevena vajíčka zkamenělých schistosom. Víme tak, že krevničky trápily obyvatele Egypta už před 5000 lety.

Jak se může člověk tímto nepříjemným onemocněním nakazit? Většinou je zdrojem kontaminovaná voda, do které se vymočili infikovaní lidé či primáti. Ve vodě tak může být přítomen mezihostitel infekce. Tím nejčastějším je vodní plž. Podle něj dostala nemoc přezdívku „hlemýždí horečka“.

Dnes už na zákeřnou schistosomózu máme léky. Používá se anthelmintikum neboli látka proti parazitickým červům. Je určená k odčervení nejenom lidí, ale také zvířat. Konkrétně jde o prazikvantel, který je účinný hlavně na tasemnice a motolice. Vědci si před několika lety všimli přirozeného nepřítele mezihostitelů. Pomocníkem v boji proti tomuto nepříjemnému parazitovi jsou krevety.  Vodní plže požírají, a tak notným dílem přispívají ke snížení počtu nemocných hlemýždí horečkou. Přes všechny tyto objevy a výdobytky moderní doby je krevničkami i v dnešní době infikováno více než 200 milionu lidí. Z mužské menstruace se tak nakonec vyklubali červi lezoucí v lidských tkáních.

Akční letáky