Proč dříve námořníci nikdy nelovili ryby, i když měli hrozný hlad?

Jarouš M Komořanský | 6. 12. 2022

V našich myslích jsme přesvědčeni, že není snazšího pokrmu na lodi, než je čerstvě ulovená ryba. Jenže se ukazuje, že je to omyl a další z mýtů. Námořníci totiž ryby pro vlastní potřebu a obživu nechytali, a to dokonce ani tehdy, když jim došla potrava. Proč?

Ryby jsou ideální potravou. Jsou bohaté na bílkoviny, vitamíny a minerály. Starověcí mořeplavci se jim však na výpravách striktně vyhýbali. A když už nebylo zbytí, snědli rybu jen na vlastní nebezpečí. Hodně z ryby totiž bylo jedovatých, a to nejen přirozeně, ale i nevhodnou formou úpravy. Na dokument se podívejte zde:

Zdroj: Youtube

 

První studie o rybách pochází až z 16. století

Čínský lékař Čchen Cchang-ši zaznamenal již v roce 509 úmrtí muže, jehož příčinou byla otrava žlutou rybou. Lidé neznali moc o podmořském světě, stejně jako vlastně neznáme dodnes. V té době se ale vše tradovalo zejména ústním vyprávěním, takže mnozí za svou neznalost zaplatili i životem. První studie o potenciálně nebezpečných rybách se objevila až v 16. století a napsal ji kronikář španělského dvora Pietro Martire d'Anguiera.

Obsáhlá studie vycházela ze svědectví námořníků, kteří se plavili s Kryštofem Kolumbem, Vasco de Gamou, Hernanem Cortezem a Fernandem Magellanem v Karibiku a dalších teplých mořích.

Ryby – pro námořníka nebezpečí

Studie zmapovala, jaké problémy s sebou nesla konzumace ryb ulovených během plavby. Nejčastější byly gastroenterologické a neurologické poruchy, a to i při malých porcích. V nejhorším případě otrava skončila i smrtí námořníka. Všechny tyto skutečnosti dokládaly i četné deníky nalezené na zámořských plavbách. Jeden z nich pocházel i ze slavné lodi Bounty, kde si  druhý bosman James Morrison právě takový vedl podrobný deník. V něm stálo: "Mezi rybami je druh mořského úhoře hnědavé barvy se zeleným lemem kolem ploutví od hlavy až k ocasu. Lze ho chytit poblíž útesů; pro některé je tato ryba jedovatá: pokud ji snědí, způsobuje nesnesitelnou bolest, zatímco jiní nepociťují žádné účinky a domorodci nevědí, koho zasáhne, dokud ji nesnědí."

Protože však v té době námořníci nebyli schopni ryby přesně určit, bylo jistější je z jídelnčíku vyřadit úplně.

Podivný případ falešného deníku Kryštofa Kolumba. Slavný mořeplavec byl zločinec
Magazín

Podivný případ falešného deníku Kryštofa Kolumba. Slavný mořeplavec byl zločinec

Testy – hoď si korunou

Navíc se objevily i nejrůznější testy, jak zjistit, jestli je ryba jedovatá. Například se na její tělo nejprve položila stříbrná mince. Když zčernala, byla ryba považována za zkaženou. Podobně fungovaly i mouchy, když si na rybu sedly, znamenalo to, že je jedlá, pokud se jí ale vyhnul i hmyz, neměl by ji konzumovat člověk.

Otravy byly na lodích ale obecně velmi časté, a to ať už šlo o otravu jedovatým měkkýšem či nějakou rybou. Postupně nemoci dostávaly své jméno. Například toxin ciguatoxin a s ním spojená nemoc ciguatera se vyskytovaly zejména v karibiku, podobný toxin byl postupně nalezen v tkáních asi čtyř set druhů ryb, které se vyskytují v mořích mezi 35° severní a 34° jižní šířky. Žaludeční šťávy člověka nedokážou toxin zpracovat, a navíc jej není možné zničit ani zahřátím či zmrazením. V těle zůstává roky a neexistuje proti němu imunita ani žádný protijed. A to stále platí. Proto se není proč námořníkům divit. Ostatně, podívejte se na video:

Zdroj: Youtube

Zdroje: thevirallane.com, afrinik.com, history.arts.narkive.com

 

Tagy Fernão de Magalhães Jim Morrison Karibik Kryštof Kolumbus Pietro Martire Neri ryby toxin