Ačkoli víme, že neandrtálci vymřeli před 40 000 lety, až dosud nikdo s jistotou nevěděl, proč se tak stalo. Někteří tvrdí, že je zahubily patogeny, které přenášeli naši přímí předkové Homo sapiens. Od roku 2014 vědci rozvíjejí pádné argumenty, že neandertálci měli tendenci plodit se svými blízkými příbuznými.
Křížení, souboje, ale hlavně DNA!
Neandertálci obývali Evropu a některé části Asie po dobu dlouhých 200 000 let, a pak před 45 000 lety zmizeli. Tato doba se překrývá s obdobím, kdy druh Homo sapiens opustil Afriku, tudíž i proto se mělo za to, že lidé neandertálce vyhubili. Ti tehdy žili ve společenstvích lovců a sběračů, a jejich populace čítala 70 000 lidí.
Doposud uznávaná vědecká teorie tvrdila, že za vyhubením neandertálců stojí druh Homo Sapiens, který s neandertálci nejen soupeřil o potravu, ale křížil se s nimi, bojoval, a dokonce i přímo vybíjel. Po desetiletí jsme tedy slýchali, že jsme to byli my, lidé, respektive naši předkové, kdo se takto nechvalně zapsal do evolučního vývoje. Nová studie ale nastavuje celému problému nové zrcadlo.
Na některé z vybraných teorií, proč neandertálci vymřeli, se podívejte na videu:
Nebyli jsme to my, ale naše nemoci
Hlavní předpoklad, na kterém tato nová studie stojí, je ten, že neandertálce nevyhubili přímo lidé, Homo sapiens, ale spíše kombinace klimatických změn a konkurence lidí. Neandertálci nebyli tak „primitivní“ ve srovnání s námi, jak jsme se domnívali, ale byli sofistikovanější a intelektuálně vyspělejší, než se dříve předpokládalo. Je tedy možné, že vyhynuli postupně poté, co se nakazili tropickými nemocemi, proti nimž měli naši přímí předkové imunitu.
Když totiž raní lidé migrovali z Afriky do Evropy, šířili nemoci. Tyto nemoci byly pro ně běžné, ale neandertálci se s nimi nikdy předtím nesetkali. Jedná se navíc mnohdy o nemoci, které známe dodnes. Řadí se k nim i rakovina nebo cukrovka. Jak je ale možné, že tyto nemoci neandertálce postupně vyhladily?
Cukrovka a rakovina – máme ji po neandertálcích?
O tom, že i my máme v sobě asi 2 % neandertálských genů, víme. Je to způsobeno tím, že se naši předkové s neandertálci křížili, protože se při migraci oba druhy hojně potkávaly a koexistovaly společně. A právě tyto geny v nás dodnes zanechaly informace ke zvýšenému riziku onemocnění rakovinou a cukrovkou, stejně jako imunitu vůči jiným nemocem. Jak se ukazuje, i tuto imunitu si v určitých znacích neseme od neandertálců.
Některé viry se do člověka přesunuly z jiných hominidů ještě v Africe v době, kdy se z ní lidé stěhovali a viry si nesli s sebou. A právě tyto viry začali neandertálce hubit, protože proti nim neměli vybudovanou imunitu.
K této problematice bylo zpracováno mnoho studií, které zkoumají, jak je to s geny považovanými za rizikové faktory rakoviny u jednotlivých národů, jak je to s lupénkou a Crohnovou chorobou, horečkou dengue i chřipkou. Ty naopak mohly pocházet od neandertálců.
Takže celý koloběh nemocí fungoval i obráceně - někteří vědci se zase domnívají, že lidé mimo Afriku jsou náchylnější k cukrovce 2. typu právě kvůli dědictví po neandertálcích.
"Lidé migrující z Afriky by byli významným rezervoárem tropických nemocí. Pro neandertálskou populaci v Eurasii, adaptovanou na toto geografické prostředí infekčních chorob, mohlo být vystavení novým patogenům přeneseným z Afriky katastrofální," uvedl vědec a autor jedné ze studií, doktor Houldcroft.
Zdroje:
