Za vyhubením neandrtálců tedy nestojí moderní člověk, a už vůbec nelze souhlasit s pochybnou teorií, že jsme neandrtálce snědli, či spíše vyjedli. Ano, jen málo živočišných druhů je před lidmi v bezpečí. A mnohdy se nepozastavíme ani nad tím jíst šimpanze a gorily, naše domácí mazlíčky a v mezních situacích, které jsou samozřejmě podnětem pro filmová a literární díla, i jeden druhého.
Ale ne, lidé neandrtálce nevyjedli! O tom hovoří i tento dokument:
Jaké důkazy máme?
Ať už pojídáme cokoli, pravdou je, že neandrtálci se občas mezi sebou jedli také, stejně jako moderní lidé občas slupli moderního člověka. To ale ještě neznamená, že by moderní lidé vyhubili všechny naše předchůdce, kteří obývali rozsáhlé území od Evropy po západní Asii a Blízký východ.
Neandrtálské fosilie nalezeny byly. Vždy se jedná o vzácný a hodnotný objev, ale ještě nikdy se nestalo, že by na kostech neandrtálců byly jakékoli stopy po tom, že by je moderní lidé řezali. Přestože někteří neandrtálci byli zabiti oštěpem – o čemž svědčí například nález z jeskyně Shanidar v Iráku -, který je zbraní moderního člověka, není jisté, že oštěp držel Homo sapiens a ne jiný neandrtálec. Existuje i nález kromaňonského dítěte, jehož čelist ukazuje na to, že mu byl pravděpodobně moderními lidmi vyříznut jazyk a s dítětem mohlo být zacházeno jako s trofejí. A takto bychom mohli pokračovat dále.
To, že jsme se s nenadrtálci v jisté fázi křížili, stejně jako s dalšími nám příbuznými druhy, je nasnadě, ale důkazů o tom, že by se tyto druhy mezi sebou záměrně vybíjely, rovněž nejsou časté. Navíc ani vzájemné kontakty nejsou stále jednoznačně vědecky podloženy, a možná ani nikdy nebudou. Ač byly napsány mnohé studie o jejich vzájemném setkávání, a dokonce i křížení, moderní věda se spíše kloní k tomu, že neandrtálci vymřeli v Evropě o tisíce let dříve, než přišel moderní člověk.
Ja to mohlo vypadat, když se neandrtálci a moderní lidé setkali? Podívejte se zde:
Každé „pro“ má své „proti“
Paleoantropolog Chris Stringer z Přírodovědného muzea v Londýně je přesvědčen o tom, že moderní lidé neandrtálce nevyhubili. Proti tomu ale stojí obecnější teorie, jejímiž stoupenci jsou například Bienvenido Martínez-Navarro a Policarp Hortolà z Katalánského institutu paleoekologie člověka a sociální evoluce ve španělské Tarragoně. Ti razí teorii, že migrace moderních lidí po celém světě mohla způsobit vyhynutí více než 178 největších druhů savců na světě. Moderní člověk je podle nich celosvětovým škůdcem, který třeba jistojistě vyhubil mamuty srstnaté.
Co stojí za vyhynutím neandrtálců?
Ač tedy nevíme, zda se neandrtálci s moderními lidmi vůbec setkali, i kdyby tomu tak bylo, stalo by se tak v době, kdy již neandrtálci byli na ústupu. Zajímavé je například tvrzení, že úroveň genetické rozmanitosti, kterou u neandertálců pozorujeme, ukazuje, že velikost jejich populace od Španělska po Sibiř činila maximálně 20 000 lidí. A to jsou skutečně jednotky v porovnání s tím, kolik jich na Zemi žilo dříve!
Příčina vyhynutí tohoto druhu je zřejmě kromě DNA i změna klimatu. Pokud se tato změna děje rychle, je velmi těžké se na ni adaptovat. A tato klimatická nestálost se v oblasti severního Atlantiku skutečně děla.
Dalším ze scénářů vymření neandertálců je, že byli po období soužití a možných interakcí nahrazeni kromaňonci, tudíž si i přímo konkurovali. Jiná možnost zase hovoří o tom, že se populace neandertálců a kromaňonců během své možné koexistence vzájemně křížily a mísily, ačkoli mnoho vědců včetně Stringera se domnívá, že hybridizace by byla spíše výjimkou, nikoli pravidlem.
A pravdou je, že pokud se setkali, museli neandertálci soupeřit o zdroje s moderními lidmi, kteří již tehdy byli o krok dopředu. Ovládali umění lovu, stavěli si obydlí a přirozeně tak vytlačili odcházející druh neandrtálců. K tomu, aby byl tento druh vyhuben, nemusel moderní člověk neandrtálce pojídat.
O tom, co pravěcí lidé jedli, pojednává toto video:
Zdroje:
