Rozvod v minulosti: Veřejná dražba manželky byla legálním a nejsnazším způsobem

18. leden 2020 četba na 2 minuty
Dražba manželek byla v Anglii běžnou věcí

Dražba manželek byla v Anglii běžnou věcí

Foto: wikipedia

Když je rozvod drahý, jak jinak se kromě vraždy zbavit své manželky? Na začátku 17. století se v Anglii zjevil podivný nový trend - vydražit ji. Za nejvyšší nabídku si mohl kterýkoliv muž odvést domů zcela novou paní a pokud by mu nevyhovovala, vrátil by se s ní na tržiště a vyměnil ji za pár šilinků nebo pivo.

Když se George Wray rozhodl, že není jiného řešení, než se s otravnou manželkou navždy rozloučit, uvázal jí kolem pasu provaz a jako mulu ji přitáhl na tržiště. Kolemjdoucí se shromáždili a poslouchali jeho zvolání plná chvály; nejhorší manželčiny vlastnosti si samozřejmě nechal pro sebe. ,,Jeden šilink!“ zakřičel někdo z davu. Jmenoval se William Harwood a právě se stal novým manželem paní Wrayové. ,,Ta žena s ním spokojeně odešla a Harwood se culil, jako by si pořídil nový kabát nebo čepici,“ komentoval transakci jeden z diváků. Psal se rok 1847 a bylo zcela běžné svou choť prodat naprosto cizí osobě.

Rozvody v Anglii byly v té době velice drahé a pro populaci nižší a nižší střední třídy nedosažitelným řešením. První zmínky o rozvodu prodejem se datují do 17. století. Manželé se na konci sňatku obvykle domluvili a společně a nenásilně vyrazili na trh. Ženu si v mnoha případech koupil její milenec. Často ale choť končila s ohlávkou kolem krku nebo pasu jako nemocný kůň, dotažena na veřejnost, kde se o ni poprali neznámí muži. Chování jako ke kusu dobytku mělo neposlušnou či nevěrnou manželku co nejvíce ponížit.

Prodej se udržel do 20. století

Jiný případ zmiňuje dražbu Mary Whitehousové, tu po letitých sporech a manželčině hubatosti prodal její muž do rukou jistého Thomase Griffithse. Po dlouhém přebíjení s jiným zákazníkem (cena začala na jednom šilinku) za ni nabídl jednu guineu, která se v té době rovnala týdenní výplatě kopáče. O dražbě psaly místní noviny.

Těmto praktikám měl v roce 1753 zabránit anglický manželský zákon, z aukcí se ovšem stala jakási veřejná zábava a lidé se jí nechtěli vzdát. Mezi lety 1780-1850 bylo takto prodáno do cizího vlastnictví 300 žen. Prodeje několikrát zmínil i londýnský Times. V jednom případě šlo o řezníka, který svou manželku za tři guinee přenechal řidiči povozu.

Prodej manželek v Anglii masově opadl v roce 1857, když se rozvod stal mnohem snadnějším a dostupnějším řešením. Přesto se v několika případech nechtěné ženy k prodeji objevovaly až do roku 1913.

Akční letáky