V Maďarsku nalezený hřbitov je svědectvím o tom, jaký ovládl Evropu chaos po pádu Říma.
Pohřebiště Mözs-Icsei Dülő z 5. století našeho letopočtu se nachází v dnešním Maďarsku. Bylo poprvé vykopáno v již 60. letech 20. století a od té doby vydalo mnohá svědectví.
O tajemství dlouhých lebek hovoří i toto video:
Dlouholebí lidé v Maďarsku
Velmi zajímavé objevy zde byly učiněny v průběhu 90. let. Tehdy zde byly odhaleny kosterní pozůstatky nejméně 96 osob a u většiny z nich byla prokázána dlouholebost.
Desítky koster se zdeformovanými protáhlými lebkami ukazují, jak žili lidé v době problémů a zmatků vyvolaných pádem Říma.
Když se právě v 5. století našeho letopočtu západořímská říše rozpadala, některá území byla v žalostném stavu. Řím trpěl již staletími stupňujících se konfliktů s barbarskými sousedy. Byly zde páchány nejrůznější zločiny a vraždy, povstání střídalo povstání a Řím bičovaly morové rány.
Kdysi bohatá a vzkvétající říše ztratila četná území, mimo jiné i Panonii, provincii ohraničenou řekou Dunaj v dnešním západním Maďarsku. Tato oblast byla kolem roku 433 n. l. vydána Hunům, kočovným válečníkům. Oblast velmi trpěla nastalým chaosem a změnami.
Do Panonie proudily četné skupiny lidí, kteří zde hledali útočiště před Huny. Usazovali se zde, uzavírali svazky a mísili se s již stabilizovaným romanizovaným obyvatelstvem.
A právě z té doby pocházejí i podlouhlé lebky.
Maďarská vesnice přivítala přistěhovalce s dlouhou lebkou, po pádu Římské říše
Kulturní střet
Na pohřebišti Mözs-Icsei Dülő objevili archeologové díky novým technologiím dlouhé deformované lebky. K jejich identifikaci použili izotopovou analýzu a techniky biologické antropologie. Díky nim se jim povedlo odhalit podrobnosti o zemřelých. Nejméně u 51 z nich byla identifikována uměle prodloužená lebka, která byla zřejmě vytvarována obvazy.
Bylo zjištěno, že dlouholebost byla do regionu zřejmě přinesena z různých oblastí. Kromě deformovaných lebek se na pohřebišti nacházely také tři odlišné skupiny pohřbených odděleně, napříč dvěma nebo třemi generacemi. Jednalo se o různorodou skupinu, která přesně odráží kolosální kulturní změny, k nimž v té době docházelo po rozpadu Říma.
I když nevíme, odkud byla deformace lebek do oblasti přinesena, zřejmě vznikla mimo vliv Římské říše. Archeologové našli prodloužené lebky z oblastí střední a východní Evropy, včetně dnešního Rakouska, Chorvatska, Maďarska, Rumunska, Srbska, Slovenska a Slovinska. Stejně tak byla tato praxe doložena také v Americe, Asii a Africe.
Její význam se pravděpodobně lišil v závislosti na kultuře, i když badatelé se obecně domnívají, že se používala k vyjádření určitého společenského postavení.
Uměle deformovaná lebka dospělé ženy. Trvalá vazba v dětství způsobila prodloužení mozkovny a prohlubně v kosti.
Tři skupiny pohřbených – tři různé tradice
Nejstarší z výrazných pohřebních skupin v Mözs-Icsei Dülő obsahuje malý počet místních obyvatel pohřbených v hrobech postavených v cihlovém římském stylu.
Druhá skupina, pohřbená později, byli "cizinci". Kosti všech dvanácti jedinců ukazují, že všichni sdíleli podobnou stravu, ale původně nepocházeli z tohoto regionu. Právě oni zřejmě zavedli do oblasti nové tradice, včetně pohřebních zvyklostí. K těm patří pohřbívání zboží do hrobů a deformace lebek.
Třetí skupina pak zahrnovala lidi, kteří zřejmě mísili starou romanizovanou kulturu s různými cizími tradicemi, včetně deformace lebek.
Na to, co se stane s naším tělem po smrti, se podívejte v tomto videu:
Zdroje:
www.science20.com, www.sciencealert.com, www.heritagedaily.com
