Vědcům se podařilo prodloužit život červů o 500 %. Může to fungovat i na lidi

Elena Velímská | 19. 10. 2022

Mezinárodnímu týmu vědců podařilo prodloužit život háďátku obecnému z jednoho měsíce na pět let. Jejich studie může být krůčkem na cestě k prodloužení života člověka.  

Háďátko jako modelový organismus

Milimetrová půdní hlístice jménem háďátko obecné (Caenorhabditis elegans) má s člověkem pramálo společného. Ale už v roce 1963 jeho výzkum navrhnul významný jihoafrický biolog, nositel Nobelovy ceny S. Brenner. Nejdřív byl zkoumán vývoj neuronů, kterých má háďátko 302. Od roku 1974 pak jeho molekulární a vývojová biologie. Od té doby je významným modelovým organismem. Je to také první mnohobuněčný organismus, u kterého byl sekvenován kompletní genom a ukázána RNA interference a umlčování genů. Je proto hojně využíván v mnoha výzkumech a to různých oborů. Dokonce v kosmonautice, kybernetice a v oblasti umělé inteligence. Byl tak ideální i pro výzkum stárnutí. A co víc, tento červík žije tři až čtyři týdny, je tedy možné zaznamenat změny a mutace, které souvisejí s věkem.

Japonští vědci vyvinuli vakcínu proti stárnutí. Zatím je ve fázi testování
Cestování

Japonští vědci vyvinuli vakcínu proti stárnutí. Zatím je ve fázi testování

Háďátkem proti stárnutí

Vědci se výzkumem stárnutí nezabývali poprvé. Už v roce 1993 zjistili, že háďátka se specifickou mutací jednoho genu (DAF-2) žijí dvakrát déle (video). Tímto průlomovým zjištěním se výzkum stárnutí začal ubírat novým směrem. Poslední studie o stárnutí uveřejněná v Cell Reports ukázala, že změna dvou buněčných drah může život prodloužit – u tohoto červíka to bylo o pět set procent. Vzhledem k tomu, že člověk má stejné buněčné dráhy, znamenalo by to 400 svíček na narozeninovém dortu. Konkrétně se jedná o změny signálních drah inzulinu (IIS) a TORu – proteinu, který se podílí na regulaci buněčného růstu.

Zatím nebylo zjištěno, jaký vliv na člověka můžou změny drah ISS a TOR mít. Ale tato studie zaměřená na mitochondrie, což jsou buněčné organely, které produkují energii pro organizmus, ukazuje, že můžou hrát při stárnutí významnou roli. I jiné výzkumy naznačují, že podpora zdraví mitochondrií může být poměrně spolehlivým způsobem, jak prodloužit délku života. Mitochondrie totiž s přibývajícím věkem ochabují. A umlčení genů insulinu a proteinu (DAF-2 a RSKS-1) pomohlo udržet mitochondrie hlístic „mladé“ a oddálilo jejich poškození. Laicky řečeno, háďátka omládla díky dietě a pravidelnému půstu. Snížila produkci bílkovin a energie a začala opravovat stárnoucí buňky. Zároveň se snížením zásob energie přepnula na účinnější energetický metabolismus.

Zdroj: Youtube

Recept proti stárnutí?

Celý proces ozdravení mitochondrií je velmi složitý a souvisí i s rozmnožováním. Omezení stravy a přerušovaný půst, jak ukázaly i jiné výzkumy, ale zdravému stárnutí jistě pomáhají. Přinejmenším to je prokázáno u těchto červů. Nyní vědci potřebují pochopit, proč tomu tak je, aby to mohli využít. U člověka se zatím nepodařilo určit gen, který by vysvětloval, proč se někteří lidé dožívají vysokého věku, a to i ve zdraví. Stáří a zdraví je ovlivněno mnoha faktory. Jak vědci ve svém výzkumu uvádějí, „… stárnutí není primárně regulováno jednotlivými geny, ale tzv. sítí dlouhověkosti, která se skládá ze zdánlivě nesouvisejících systémů v těle.“ Vědci se zjišťováním možných souvislostí v této síti dlouhověkosti zabývají už léta. Díky nové studii se v chápání této sítě posunuli kousek dál. A tím i k tomu, jak by se daly poznatky využít ve prospěch člověka.

Jak poznáte, že se blíží smrt. Lékař popsal příznaky věštící brzký konec
Cestování

Jak poznáte, že se blíží smrt. Lékař popsal příznaky věštící brzký konec

Zdroje: bigthink.com, futurism.com, www.livescience.com, en.wikipedia.org/wiki

Tagy DAF Mezinárodní vesmírná stanice Nobelova cena organismus Stárnutí výzkum