Psal se rok 1979, kdy americký časopis National Enquirer zveřejnil článek, který se zmiňoval o „objektech odjinud“ vykopaných ze starých ložisek pyrofylitu těžených společností Wonderstone Ltd. Spekulovalo se o jejich původu i stáří. Koule totiž byly podezřele dokonalé.
Téměř ihned po vydání textu se začaly objevovat různé teorie. Mělo jít o nevysvětlitelné nemístné artefakty vyrobené inteligentními bytostmi z vesmíru, pozůstatky pradávné civilizace, dinosauří vejce nebo zkamenělá zrna vzácných rostlin. Geologové však byli jiného názoru. Podle nich je nikdo nevyrobil, ale jsou výsledkem přírodních procesů.
Klerksdorpské koule
Načervenalé objekty mají průměr od 0,5 do 10 cm. Jejich tvar může být od geometricky dokonalých koulí, po zploštělé disky. Petrografická a rentgenová difrakční analýza vzorků zjistila, že se skládají buď z hematitu, wollastonitu či z pyritu. Po rozříznutí mají radiální strukturu končící ve středu předmětu. Některé měly také dobře definované drážky.
Geologové jsou přesvědčeni, že Klerksdorpské koule vznikly jako konkrece. Tento specifický minerální agregát je vyznačuje pevným a tvrdým tvarem, který je důsledkem zhutněním vulkanických sedimentů či popelu kolem malého jádra.
Jádro tvoří obvykle cizorodý prvek, jenž je nezřídka organického původu, jako je kus rostliny, tělo brouka, zrnko písku, zub nebo kost. V procesu připodobňovaném k tvorbě perel se kolem něj začnou nabalovat látky z okolního prostředí. Ty přináší voda.
Výtvor Matky přírody
V případě Klerksdorpských koulí přírodě trvalo 3 miliardy let, než dosáhly své finální podoby. Latitudinální rýhy, které tyto objekty zdobí, představují podle geologů Bruce Cairncrosse a Paula Heinricha jemnozrnné laminace, v nichž konkrementy rostly.
Podobné linie se nacházejí i na „šamanských kamenech“ Moqui Marbles nalezených v oblasti Navajo v jižním Utahu nebo na uhličitanových objektech z oblasti Schoharie v New Yorku. Nyní jsou africké koule umístěny v Klerksdorpském Muzeu.
Zdroj:
